Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  22. srpen 2022

Astronomický snímek dne (APOD) - 22. srpen 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Nedávná klimatická spirála Země

Uznání videa: NASA's Scientific Visualization Studio

Otepluje se naše Země? V porovnání s posledními 250 miliony let zažívá Země v současné době poměrně chladné období, pravděpodobně o čtyři stupně Celsia nižší, než je průměr. Data za posledních 120 let ovšem ukazují, že průměrná globální teplota Země vzrostla téměř o jeden stupeň Celsia. Toto vizualizační video v grafické podobě názorně ukazuje nedávné globální oteplování Země. Zobrazené teploty pocházejí z projektu analýzy povrchových teplot (Surface Temperature Analysis) Goddardova institutu pro vesmírná studia. Nedávný trend oteplování Země, kterého si již mnozí všimli, způsobuje zvyšování hladiny moří, změny srážkových poměrů a tání ledu na pólech. Jen málokdo dnes nesouhlasí s tím, že v poslední době dochází ke globálnímu oteplování a Mezivládní panel pro změnu klimatu (Intergovernmental Panel on Climate Change - IPCC) dospěl k závěru, že jsme my lidé způsobili oteplovací vlnu, která bude pravděpodobně pokračovat. Pokračování by mohlo mít dopad na mnoho místních zemědělských oblastí, a dokonce i na globální ekonomiku. Ačkoli se zdá, že neexistuje žádné jednoduché řešení, tak jsou geoinženýrské projekty jako třeba umělé vytváření mraků, které by snížilo sluneční záření ohřívající zemský povrch.

Seznam odkazů v popisu

  1. Climate.gov: What's the hottest Earth's ever been?
  2. Wikipedia: Celsius
  3. NASA: GISTEMP Climate Spiral
  4. NASA: Global Warming vs. Climate Change
  5. NASA: GISS Surface Temperature Analysis (GISTEMP v4)
  6. NASA: NASA GISS: NASA Goddard Institute for Space Studies
  7. NASA: Climate Change: Vital Signs of the Planet - Sea Level
  8. EPA.gov: Climate Change Indicators: U.S. and Global Precipitation
  9. NASA: Climate Change: Vital Signs of the Planet - Arctic Sea Ice Minimum Extent
  10. IPCC.ch: The Intergovernmental Panel on Climate Change
  11. APOD: 2009-04-21 Předpověď globálního oteplování
  12. Futurecdn.net: Foto: Kočka s počítačem :-)
  13. Wikipedia: Climate_engineering
  14. APOD: 2022-06-08 Stopy lodí nad Tichým oceánem

Štítky: Země, Teplota, Climate


39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »