Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  22. srpen 2022

Astronomický snímek dne (APOD) - 22. srpen 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Nedávná klimatická spirála Země

Uznání videa: NASA's Scientific Visualization Studio

Otepluje se naše Země? V porovnání s posledními 250 miliony let zažívá Země v současné době poměrně chladné období, pravděpodobně o čtyři stupně Celsia nižší, než je průměr. Data za posledních 120 let ovšem ukazují, že průměrná globální teplota Země vzrostla téměř o jeden stupeň Celsia. Toto vizualizační video v grafické podobě názorně ukazuje nedávné globální oteplování Země. Zobrazené teploty pocházejí z projektu analýzy povrchových teplot (Surface Temperature Analysis) Goddardova institutu pro vesmírná studia. Nedávný trend oteplování Země, kterého si již mnozí všimli, způsobuje zvyšování hladiny moří, změny srážkových poměrů a tání ledu na pólech. Jen málokdo dnes nesouhlasí s tím, že v poslední době dochází ke globálnímu oteplování a Mezivládní panel pro změnu klimatu (Intergovernmental Panel on Climate Change - IPCC) dospěl k závěru, že jsme my lidé způsobili oteplovací vlnu, která bude pravděpodobně pokračovat. Pokračování by mohlo mít dopad na mnoho místních zemědělských oblastí, a dokonce i na globální ekonomiku. Ačkoli se zdá, že neexistuje žádné jednoduché řešení, tak jsou geoinženýrské projekty jako třeba umělé vytváření mraků, které by snížilo sluneční záření ohřívající zemský povrch.

Seznam odkazů v popisu

  1. Climate.gov: What's the hottest Earth's ever been?
  2. Wikipedia: Celsius
  3. NASA: GISTEMP Climate Spiral
  4. NASA: Global Warming vs. Climate Change
  5. NASA: GISS Surface Temperature Analysis (GISTEMP v4)
  6. NASA: NASA GISS: NASA Goddard Institute for Space Studies
  7. NASA: Climate Change: Vital Signs of the Planet - Sea Level
  8. EPA.gov: Climate Change Indicators: U.S. and Global Precipitation
  9. NASA: Climate Change: Vital Signs of the Planet - Arctic Sea Ice Minimum Extent
  10. IPCC.ch: The Intergovernmental Panel on Climate Change
  11. APOD: 2009-04-21 Předpověď globálního oteplování
  12. Futurecdn.net: Foto: Kočka s počítačem :-)
  13. Wikipedia: Climate_engineering
  14. APOD: 2022-06-08 Stopy lodí nad Tichým oceánem

Štítky: Země, Teplota, Climate


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »