< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  08. červen 2022

Astronomický snímek dne (APOD) - 08. červen 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku
předchozínásledující

Stopy lodí nad Tichým oceánem

Uznání: NASA, Terra, MODIS; Text: Raymond Shaw (MTU)

Co je zvláštní na těchto stopách? Na některých snímcích planety Země jsou zřetelně vidět jasné čáry, které sledují dráhy lodí. Tyto nízké a úzké pásy způsobují výfuky lodních motorů a jsou známy jako lodní stopy. Vodní pára kondenzuje na drobných částicích z výfuku známých jako aerosoly, které brzy přerůstají do vodních kapek, jenž efektivně odrážejí sluneční světlo. Lodní stopy byly poprvé objeveny v roce 1965 na snímcích Země, které pořídily družice TIROS. Na tomto snímku jsou vidět četné stopy lodí zachycené v roce 2009 nad Tichým oceánem přístrojem MODIS na družici NASA Terra. Někteří vědci, inspirováni lodními stopami, navrhli vytvoření sítě plovoucích bójí ve světových oceánech, které by rozprašovaly aerosol soli s obsahem mořské vody do vzduchu, takže by za pomoci větru vytvořily proudy mračen odrážejících sluneční světlo. Proč to udělat? Takové lidmi vytvořené mraky by mohly odrážet tolik slunečního světla, že by to mohlo pomoci snížit globální oteplování.

Dnes je: Den světových oceánů.

Seznam odkazů v popisu

  1. APOD: 2022-02-06 Modrá skleněná kulička Země
  2. Youtu.be: Ship's Engine Start Up
  3. Wikipedia: Ship_tracks
  4. NASA: Water Vapor
  5. Wikipedia: Aerosol
  6. APOD: 2022-03-27 Odraz slunečního světla na mořích Titanu xxx
  7. AMetSoc.org: Anomalous Cloud Lines
  8. NASA: Earth Observatory Images
  9. NASA: Launch of TIROS 1, World's 1st Weather Satellite — This Week in Goddard History: March 31–April 6
  10. NASA: Ship Tracks South of Alaska
  11. ScienceBits.com: On the formation of ship tracks
  12. Wikipedia: Pacific_Ocean
  13. Wikipedia: Moderate_Resolution_Imaging_Spectroradiometer
  14. Wikipedia: Terra_(satellite)
  15. NationalAcademies.org: Reflecting Sunlight: Recommendations for Solar Geoengineering Research and Research Governance
  16. Wikipedia: Buoy
  17. NASA: Ocean Worlds
  18. Wikipedia: Sea_salt_aerosol
  19. Wikipedia: Marine_stratocumulus
  20. Wikipedia: Marine_cloud_brightening
  21. Hubspot.net: Foto: Dogs-tilting-their-heads :-)
  22. RoyalSocietyPublishing.org: Marine cloud brightening
  23. NOAA.gov: Earth's Radiation Budget
  24. NASA: Overview: Weather, Global Warming, and Climate Change
  25. Oceanic.global: UNITED NATIONS WORLD OCEANS DAY 2022 - COLLECTIVE ACTION FOR THE OCEAN

Autoři a správci: Robert Nemiroff (MTU) & Jerry Bonnell (UMCP); český překlad Josef Chlachula
NASA Official: Phillip Newman Specific rights apply. NASA Web Privacy Policy and Important Notices
A service of: ASD at NASA / GSFC & Michigan Tech. U.


Odkaz na originální APOD

Náhodný APOD
Štítky: Tichý oceán, Stopy lodí, MODIS Terra

39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »