Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  06. únor 2022

Astronomický snímek dne (APOD) - 06. únor 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Modrá skleněná kulička Země

Uznání: NASA, Apollo 17 Crew

Vítejte na planetě Zemi, na třetí planetě od hvězdy zvané Slunce. Země má tvar koule a skládá se většinou z hornin. Přes 70 procent povrchu Země je voda. Planeta má poměrně tenkou atmosféru složenou převážně z dusíku a kyslíku. Tento snímek Země nazývaný Modrá skleněná kulička, byl pořízen z Apolla 17 v roce 1972 a je na něm vidět Afrika a Antarktida. Považuje se za jednu z nejvíce rozšířených fotografií svého druhu. Země má jediný velký Měsíc, který má asi 1/4 jejího průměru a z povrchu planety se jeví téměř pod stejným úhlovým průměrem jaký má Slunce. Při hojnosti kapalné vody Země umožňuje velkou různorodost forem života, včetně potenciálně inteligentních druhů jako jsou delfíni a lidé. Užívejte si svůj pobyt na planetě Zemi.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Earth
  2. GeoGebra.org: Sphere Interactives
  3. Wikipedia: Earth#Chemical_composition
  4. USGS.gov: How Much Water is There on Earth?
  5. NASA: Thin Blue Line
  6. LANL.gov: Nitrogen
  7. LANL.gov: Oxygen
  8. NASA: Blue Marble - Image of the Earth from Apollo 17
  9. Wikipedia: The Blue Marble
  10. ApolloInRealTime.org: Apollo 17 - Real-time Mission Experience - Thu Dec 7 1972 05:22:47 AM -600
  11. NASA: Apollo 17
  12. Wikipedia: Africa
  13. Wikipedia: Antarctica
  14. NASA: History of the Blue Marble
  15. NASA: Earth Observatory
  16. NASA: Moon
  17. APOD: 2016-05-01 Rozjímání o Slunci
  18. APOD: 2016-09-11 Všechna voda na Zemi
  19. NASA: How did life begin and evolve on Earth, and has it evolved elsewhere in the Solar System?
  20. Whales.org: HOW INTELLIGENT ARE WHALES AND DOLPHINS?
  21. APOD: 2019-08-18 Člověk jako kosmická loď
  22. Jwj.org: Foto: Kočička :-)

Štítky: Blue marble, Země, Apollo 17


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »