Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  31. srpen 2022

Astronomický snímek dne (APOD) - 31. srpen 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Siccar Point na Marsu

Uznání: NASA/JPL-Caltech/MSSS; Processing & License: Kevin M. Gill

Co vytvořilo tento neobvyklý kopec na Marsu? Nikdo pořádně neví. Siccar Point vyčnívá ze svého okolí v kráteru Gale a je z něho dobrá vyhlídka kolem. Tento neobvyklý kopec navštívilo koncem loňského roku vozítko Curiosity při svém průzkumu Marsu. Siccar Point má nejen výrazný tvar, ale také nad světlejšími horninami jsou horniny tmavé. Zjevně mnohem mladší věk tmavých hornin naznačuje časový zlom v obvyklém geologickém uspořádání vrstev hornin dosud neznámým procesem. Tento marťanský kopec je pojmenován podle Siccar Point na Zemi, což je místo ve Skotsku, samotné též charakteristické rozhraním mezi dvěma různými vrstvami hornin. Curiosity pokračuje v průzkumu kráteru Gale na Marsu a hledá stopy dávného života. O 2300 kilometrů dále zkoumá zároveň jeho sesterské vozítko Perseverance kráter Jezero, kde mu pomáhá létající průzkumník Ingenuity.

Seznam odkazů v popisu

  1. Flickr.com: Kevin Gill: Siccar Point - MSL, Sol 3276 - MastCam
  2. NASA: A Guide to Gale Crater
  3. NASA: Curiosity Rover
  4. NASA: Mars - The Red Planet
  5. Flickr.com: Thomas Appéré: Siccar Point - Curiosity, sol 3276
  6. Wikipedia: Stratigraphy
  7. Britannica.com: Foto: Naslouchající pes :-)
  8. NASA: Sols 3276-3277: Closest Approach to Siccar Point
  9. Youtu.be: Siccar Point - the birthplace of modern geology
  10. Wikipedia: Siccar_Point
  11. Wikipedia: Scotland
  12. APOD: 2019-10-29 Vozítko Curiosity našlo zásoby jílu na Marsu
  13. APOD: 2011-07-29 Kráter Gale
  14. NASA: MARS 2020 MISSION PERSEVERANCE ROVER
  15. NASA: Perseverance Rover's Landing Site: Jezero Crater
  16. APOD: 2021-04-20 Ingenuity: První let na Marsu
  17. NASA: Mars Helicopter Tech Demo - Ingenuity

Štítky: Mars, Mars, Curiosity rover, Curiosity rover, Siccar Point, Siccar Point


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »