Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  14. září 2022

Astronomický snímek dne (APOD) - 14. září 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Vlny v mlhovině Velká ještěrka

Uznání a copyright: Jarmo Ruuth, Telescope Live; Text: Ata Sarajedini (Florida Atlantic U., Astronomy Minute podcast)

Je to jedna z největších mlhovin na obloze, proč není lépe známá? Mlhovina Velká ještěrka má zhruba stejnou úhlovou velikost jako Galaxie v Andromedě a nachází se v souhvězdí Ještěrky (Lacerta). Tuto emisní mlhovinu je obtížné uvidět širokoúhlým triedrem, protože je tak slabá, ale kvůli její velikosti asi 3 stupně je obtížné ji spatřit také velkými dalekohledy. Hloubku, šířku, vlny a krásu mlhoviny, katalogizované jako Sharpless 126 (Sh2-126), lze nejlépe vidět a ocenit na dlouho trvající expozici kamerou. Na tomto snímku je jedna taková kombinace expozic, v tomto případě 10 hodin v pěti různých barvách během 6 nocí minulý červen a červenec z IC Astronomy Observatory ve Španělsku. Vodík v mlhovině Velká ještěrka září červeně, protože ho excituje světlo jasné hvězdy 10 Lacertae, jedné z jasných modrých hvězd těsně nad středem červeně zářící mlhoviny. Hvězdy a mlhovina jsou ve vzdálenosti asi 1200 světelných roků.

Sklizňový úplněk 2022: Pozoruhodná podání do APODu.

Seznam odkazů v popisu

  1. NOIRLab.edu: M31 (Andromeda Galaxy)
  2. IAU.org: LAC.gif
  3. Spotify.com: Astronomy minute: What is a nebula?
  4. Spotify.com: Astronomy minute: What is meant by a Deep Sky Object?
  5. GeoGebra.org: Degrees and Radians
  6. FineArtAmerica.com: Foto: Půl kočičky :-)
  7. AstroBin.com: Jan Scheers: Sh2-126: Great Lacerta Nebula
  8. APOD: 2020-03-29 212 hodin expozice Orionu
  9. ICAstronomy.com: Welcome to ICAstronomy - Remote Telescope Hosting
  10. Wikipedia: Spain
  11. APOD: 2016-10-24 HI4PI: Vodíková obloha
  12. Spotify.com: Astronomy Minute: How do Atoms Absorb and Emit Light?
  13. Spotify.com: Astronomy Minute: How Do We Name Stars?
  14. NASA: What Is a Light-Year?

Štítky: Mlhovina Velká ještěrka, Emisní mlhovina, 10 Lacerta


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »