< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  05. prosinec 2022

Astronomický snímek dne (APOD) - 05. prosinec 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku
předchozínásledující

Plejády: Hvězdokupa Kuřátka

Uznání a copyright: Blake Estes (iTelescope Siding Spring Obs.) & Christian Sasse

Už jste někdy viděli hvězdokupu Plejády? I když ano tak jste ji pravděpodobně nikdy neviděli tak velkou a jasnou, jako tady. Plejády jsou možná možná nejslavnější hvězdokupou na obloze a jasné hvězdy v této hvězdokupě lze vidět pouhým okem i z hloubky světlem znečištěných měst. Při dlouhých expozicích z tmavých míst se stane zřejmé prachové mračno hvězdokupy Plejády. Tato 11hodinová expozice z observatoře Siding Spring v Austrálii pokrývá na obloze několika úplňků. Hvězdokupa Plejády, známá též jako M45, Kuřátka, nebo v anglofonních zemích jako Sedm sester, se nachází asi 400 světelných roků daleko v souhvězdí Býka (Taurus). Legenda s moderním nádechem praví, že od pojmenování kupy jedna z jasnějších hvězd zeslábla a neozbrojeným okem tak zůstalo vidět jen šest hvězd. Skutečný počet hvězd viditelných v Plejádách může být více nebo méně než sedm, v závislosti na temnotě okolní oblohy a jasnosti zraku pozorovatele.

Vaše nebeské překvapení: Jaký obrázek APODu byl na Vaše narození? (po roce 1995)

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Pleiades
  2. APOD: 2020-04-08 Venkovská versus městská obloha
  3. Apod.com: Lecture 15: Star Clusters
  4. APOD: 2009-12-05 Himalájské nebe
  5. Instagram.com: thescopesmith: This deep image of the Pleiades star cluster is a collaboration between @sassephoto and I, and totals 11.2 hours of exposure over several nights
  6. Youtu.be: Siding Spring Observatory - "Eyes on the Sky"
  7. Wikipedia: Australia
  8. NASA: Moon
  9. SkyAndTelescope.com: HOW MANY PLEIADES CAN YOU SEE?
  10. APOD: 2013-11-22 Od Kalifornie k Plejádám
  11. Naic.edu: Pleiades Mythology
  12. NASA: What Is a Light-Year?
  13. Wikipedia: Taurus (constellation)
  14. 1592.pdf: The Pleiades: the celestial herd of ancient timekeepers
  15. Kencroswell.com: The Pleiades' Lost Sister?
  16. PinImg.com: Foto: Šest kočiček :-)
  17. Youtube.com: M45 Pleiades Star Cluster, zoom into
  18. APOD: 2001-08-27 Jas umělé noční oblohy
  19. Wikipedia: File:Snellen_chart.svg
  20. NASA: Astronomy Picture of the Day Calendar?

Autoři a správci: Robert Nemiroff (MTU) & Jerry Bonnell (UMCP); český překlad Josef Chlachula
NASA Official: Phillip Newman Specific rights apply. NASA Web Privacy Policy and Important Notices
A service of: ASD at NASA / GSFC & Michigan Tech. U.


Odkaz na originální APOD

Náhodný APOD
Štítky: Plejády, M45, Hvězdokupa

39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »