Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  20. únor 2023

Astronomický snímek dne (APOD) - 20. únor 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

NGC 1850: Nikoliv v Mléčné dráze

Uznání: NASA, ESA and P. Goudfrooij (STScI); Processing: M. H. Özsaraç (Türkiye Astronomi Derneği)

V naší Galaxii Mléčné dráze se nic této kouli hvězd nepodobá. Je to překvapivé, protože na první pohled tento snímek pořízený Hubblovým kosmickým dalekohledem naznačuje, že hvězdokupa NGC 1850 svou velikostí a tvarem připomíná mnohé staré kulové hvězdokupy, které se potulují v našem vlastním halo Galaxie Mléčná dráha. Hvězdy v NGC 1850 jsou však příliš mladé, takže tato hvězdokupa nemá žádný známý protějšek v Mléčné dráze. Navíc je hvězdokupa NGC 1850 také dvojitá, druhá kompaktní hvězdokupa je zde vidět hned napravo od středu velké hvězdokupy. Stáří hvězd ve velké hvězdokupě se odhaduje na 50 milionů let, zatímco hvězdy v kompaktní hvězdokupě jsou ještě mladší, jejich stáří je přibližně 4 miliony let. NGC 1850 je na okraji galaxie Velké Magellanovo mračno galaxie ve vzdálenosti pouhých 168 000 světelných roků. Zářivá vlákna plynu přes snímek vlevo jsou pozůstatky po supernovách, podobně jako v naší Galaxii, svědčí o bouřlivých explozích hvězd a naznačují na to, že se v této oblasti nedávno vyskytovaly hmotné hvězdy s krátkou dobou života.

Seznam odkazů v popisu

  1. Flickr.com: Mehmet Hakan ÖZSARAÇ: NGC_1850_Flickr
  2. NASA: Hubble Space Telescope
  3. Wikipedia: NGC_1850
  4. APOD: 2023-01-30 Kulová hvězdokupa NGC 6355 z Hubbla
  5. Wikipedia: Globular_cluster
  6. Wikipedia: Stellar_halo
  7. Meme-Arsenal.com: Foto: Udivená kočiočka :-)
  8. HubbleSite.org: DOUBLE CLUSTER NGC 1850: SECOND BRIGHTEST STAR CLUSTER IN THE LARGE MAGELLANIC CLOUD
  9. APOD: 2022-11-22 Dvojitá hvězdokupa v Perseu
  10. APOD: 2020-05-23 Duchovitá houba u mračna Magellanova
  11. NASA: What Is a Light-Year?
  12. APOD: 2022-01-13 Zbytek supernovy Simeis 147
  13. NASA: What Is a Supernova?
  14. NASA: Stars

Štítky: NGC 1850, Kulová hvězdokupa, Lmc


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »