V naší Galaxii Mléčné dráze se nic této kouli hvězd nepodobá. Je to překvapivé, protože na první pohled tento snímek pořízený Hubblovým kosmickým dalekohledem naznačuje, že hvězdokupa NGC 1850 svou velikostí a tvarem připomíná mnohé staré kulové hvězdokupy, které se potulují v našem...
Pomocí dalekohledu ESO/VLT astronomové objevili malou černou díru, kterou prozradil pohyb jejího hvězdného souputníka. Tuto detekční metodu použili vědci k odhalení černé díry hvězdné hmotnosti ležící mimo Mléčnou dráhu vůbec poprvé. Postup bude klíčový při pátrání po skrytých černých dírách v naší...
V naší vlastní Galaxii nic takového není. Kulové hvězdokupy tak mladé jako je NGC 1850 tady zkrátka nejsou. Ovšem v naší sousední galaxii LMC (Velký Magellanův mrak) můžeme pořád najít kulové hvězdokupy staré pouhých 40 miliónů let, ovšem snad žádná není tak zvláštní jako NGC 1850. Bližší...
V naší Galaxii Mléčné dráze se nic této kouli hvězd nepodobá. Je to překvapivé, protože na první pohled tento snímek pořízený Hubblovým kosmickým dalekohledem naznačuje, že hvězdokupa NGC 1850 svou velikostí a tvarem připomíná mnohé staré kulové hvězdokupy, které se potulují v našem...
Pomocí dalekohledu ESO/VLT astronomové objevili malou černou díru, kterou prozradil pohyb jejího hvězdného souputníka. Tuto detekční metodu použili vědci k odhalení černé díry hvězdné hmotnosti ležící mimo Mléčnou dráhu vůbec poprvé. Postup bude klíčový při pátrání po skrytých černých dírách v naší...
V naší vlastní Galaxii nic takového není. Kulové hvězdokupy tak mladé jako je NGC 1850 tady zkrátka nejsou. Ovšem v naší sousední galaxii LMC (Velký Magellanův mrak) můžeme pořád najít kulové hvězdokupy staré pouhých 40 miliónů let, ovšem snad žádná není tak zvláštní jako NGC 1850. Bližší...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.
