Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  05. duben 2023

Astronomický snímek dne (APOD) - 05. duben 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Galaxie Vera Rubin

Uznání: NASA, ESA, B. Holwerda (University of Louisville)

Na tomto snímku pořízeném Hubblovým kosmickým dalekohledem jasné hvězdy s paprsky leží v popředí v hrdinském severním souhvězdí Persea a dobře uvnitř naší Galaxie Mléčné dráhy. Za ní je v ostrém záběru obří spirální galaxie UGC 2885 vzdálená asi 232 milionů světelných roků. Měří asi 800 000 světelných roků ve srovnání se 100 000 světelnými roky Mléčné dráhy obsahuje asi 1 bilion hvězd. To je asi desetkrát více hvězd, než má Mléčná dráha. UGC 2885 byla součástí výzkumu, jehož cílem bylo pochopit, jak mohou galaxie narůst do tak obrovských rozměrů, která byla součástí průkopnické studie astronomky Vera Rubin o rotaci spirálních galaxií. Její práce jako první přesvědčivě prokázala dominantní přítomnost temné hmoty v našem vesmíru.

Seznam odkazů v popisu

  1. HubbleSite.org: SPIRAL GALAXY UGC 2885
  2. Harvard.edu: Rotational properties of 21 SC galaxies with a large range of luminosities and radii, from NGC 4605 (R=4kpc) to UGC 2885 (R=122kpc).
  3. Harvard.edu: The Cluster Population of UGC 2885
  4. AnnualReviews.org: Vera C. Rubin: An Interesting Voyage
  5. Space.com: Vera Rubin: The Astronomer Who Brought Dark Matter to Light

Štítky: Ugc 2885, Spirální galaxie, Temní hmota


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »