Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  14. květen 2023

Astronomický snímek dne (APOD) - 14. květen 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Volný let ve vesmíru

Uznání: NASA, STS-41B

Jaké by to bylo létat volně ve vesmíru? Bruce McCandless II prožíval svůj sen, když se ve vzdálenosti asi 100 metrů od nákladového prostoru raketoplánu Challenger vznášel dál, než kdy kdokoliv předtím. Naváděn pilotovanou manévrovací jednotkou (MMU) se Astronaut McCandless, na snímku se volně vznášel ve vesmíru s pomocí manévrovací jednotky MMU (Manned Maneuvering Unit) McCandless a jeho kolega astronaut NASA Robert Stewart byli prvními, kteří při letu raketoplánu 41-B v roce 1984, zažili takovou nepoutanou vesmírnou procházku. Jednotka MMU využívala tryskání dusíku a sloužila umísťování a stahování družic. Jednotka MMU je na Zemi s hmotností přes 140 kilogramů těžká, ale stejně jako všechno ostatní na orbitě nic neváží. Jednotku MMU byla později nahradila jednotka SAFER na zádech.

Seznam odkazů v popisu

  1. APOD: 1995-08-09 Challenger Launches Spacelab 2
  2. Wikipedia: Manned_Maneuvering_Unit
  3. NASA: NASA Celebrates 50 Years of Spacewalking
  4. Youtu.be: Astronaut Bruce McCandless II Floats Free in Space
  5. Wikipedia: Manned_Maneuvering_Unit
  6. NASA: Astronaut Bruce McCandless II Dies at 80
  7. NASA: Astronauts
  8. NASA: ROBERT L. STEWART (BRIGADIER GENERAL, USA, RET.), NASA ASTRONAUT (FORMER)
  9. APOD: 1999-04-11 Start raketoplánu Columbia
  10. Wikipedia: STS-41-B
  11. Wikipedia: Nineteen_Eighty-Four
  12. Youtu.be: Gemini 4 | NASAs First Ever Space Walk - Narrated By Ed White (June 3, 1965)
  13. NASA: #25c. The Space Tether Experiment
  14. APOD: 1999-08-01 Vesmírná procházka
  15. Youtu.be: Manned Maneuvering Unit (MMU)
  16. LANL.gov: Nitrogen
  17. APOD: 2012-12-09 Astronaut, který zachytil družici
  18. Wikipedia: Manned_Maneuvering_Unit
  19. APOD: 2022-02-06 Modrá skleněná kulička Země
  20. APOD: 2001-10-02 Astronaut létající nad Zemí

Štítky: Space walk, Kosmonaut, 1984


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »