Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  23. červenec 2023

Astronomický snímek dne (APOD) - 23. červenec 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Mechanismus Antikythera

Uznání a license: Marsyas, Wikipedia

Co to dělá? Nikdo nevěděl, že před dvěma tisíci lety existovala technologie, která by takové zařízení umožnila sestrojit. Mechanismus Antikythera na obrázku je dnes všeobecně považován za první počítač. Byl nalezen na dně moře na palubě rozpadající se řecké lodi, jeho složitost podnítila desetiletí studií a ještě dnes některé jeho funkce pravděpodobně zůstávají neznámé. Rentgenové snímky zařízení však potvrdily, že hlavní funkcí jeho četných jakoby hodinových kol a převodů bylo vytvoření přenosného, ručně ovládaného, pozemského orloje oblohy pro předpovídání budoucí polohy hvězd a planet a také lunárních a slunečních zatmění. Je vidět zkorodované jádro největšího ozubeného kola mechanismu Antikythery o rozměru asi 13 centimetrů, zatímco celý mechanismus byl vysoký 33 centimetrů, takže se podobal velké knize. Moderní počítačové modelování chybějících součástí umožnilo poslední dobou vytvořit úplnější repliku tohoto podivuhodného starověkého stroje.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Antikythera_mechanism
  2. Wikipedia: Computer#Pre-20th_century
  3. SmithsonianMag.com: Decoding the Antikythera Mechanism, the First Computer
  4. Wikipedia: Greece
  5. Shopify.com: Foto: Zmatený pes :-)
  6. NASA: X-Rays
  7. Youtu.be: Lego Antikythera Mechanism
  8. Youtu.be: Orrery Construction Time Lapse - Seven Months in Seven Minutes
  9. APOD: 2019-01-20 Video úplného zatmění Měsíce
  10. APOD: 2017-09-12 Experiencing a Total Solar Eclipse
  11. Antikythera-Mechanism.gr: The Antikythera Mechanism Research Project
  12. Youtu.be: The Antikythera Mechanism - 2D
  13. Nature.com: A Model of the Cosmos in the ancient Greek Antikythera Mechanism
  14. BBC.com: Scientists unlock mysteries of world's oldest 'computer'

Štítky: Antikythera mechanism, Čas, Orrery


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »