Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  11. srpen 2023

Astronomický snímek dne (APOD) - 11. srpen 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

M51 za 255 hodin

Uznání a copyright: The Deep Sky Collective - Carl Björk,
Thomas Bähnck, Sebastian Donoso, Jake Gentillon, Antoine and Dalia Grelin, Stephen Guberski, Richard Hall,
Tino Heuberger, Jason Jacks, Paul Kent, Brian Meyers, William Ostling, Nicolas Puig, Tim Schaeffer, Felix Schöfbänker, Mikhail Vasilev

Zajímavá dvojice interagujících galaxií M51 je 51. položkou ve slavném katalogu Charlese Messiera. Tato snad původní spirální mlhovina je velká galaxie se spirální strukturou připomínající vír, kterou vidíme téměř zepředu a je rovněž katalogizována jako NGC 5194. Její spirální ramena a pásy prachu se prostírají před doprovodnou galaxií NGC 5195 (vpravo). Při pohledu dalekohledem vypadá asi 31 milionů světelných roků vzdálená M51 v dobře vycvičeném souhvězdí Honicích psů (Canes Venatici), slabě a rozmazaně. Na tomto pozoruhodně hlubokém snímku však můžeme vidět ohromující detaily nápadných barev dvojice galaxií a rozsáhlé slapové trosky. Vytvoření tohoto definitivního portrétu galaxie M51 umožnila spolupráce astrofotografů s dalekohledy na planetě Zemi s celkovým expozičním časem přes 10 dnů. Snímek obsahuje 118 hodin úzkopásmových dat, která rovněž odhalují rozsáhlý zářící oblak načervenalého ionizovaného vodíku objeveného v systému M51.

Seznam odkazů v popisu

  1. Obspm.fr: Messier 51
  2. SEDS.org: Lord Rosse's drawings of M51, his "Question Mark" "Spiral Nebula"
  3. NASA: Messier 51 (The Whirlpool Galaxy)
  4. APOD: 2013-08-31 NGC 5195: Tečka pod otazníkem
  5. HawAstSoc.org: Canes Venatici -- Boötes Hunting Dogs
  6. AstroBin.com: Collaborators: Unveiling hidden features in M51 using 255 hours
  7. APOD: 2020-01-08 Galaxie v Řece
  8. TheAstroEnthusiast.com: Processing the 255 hour M51 collaboration
  9. arXiv.org: Discovery of a vast ionized gas cloud in the M51 system

Štítky: Ngc5195, Ngc5194, M51, Spirální galaxie, Interacting galaxies, Hii mračno


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »