< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  23. srpen 2023

Astronomický snímek dne (APOD) - 23. srpen 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku
předchozínásledující

Meteor a galaxie

Uznání a copyright: Jose Pedrero

Pochází z vesmíru. V tomto případě jde o kousek z jádra komety velikosti zrnka písku, který nejspíš před mnoha lety vyvrhla kometa Swift-Tuttle na dráze kolem Slunce, a ten poté pokračoval v samostatném oběhu. Když Země tuto dráhu přeťala, dopadl kousek úlomku komety do atmosféry naší krásné planety a byl pozorován jako meteor. Tento meteor se rozpadl a přitom uvolňoval plyny, které zářily barvami prvků, ze kterých se skládal. Uvedený snímek byl pořízen minulý týden z Castilla La Mancha ve Španělsku za noci, kdy vrcholil meteorický roj Perseid. Tento malebný meteor se šťastnou náhodou objevil na jednom z 50 snímků, na kterém byla také Galaxie v Andromedě. Snímek posévají tečky hvězd, z nichž je každá mnohem dál než meteor. Ve srovnání s hvězdami je Galaxie v Andromedě (M31) ještě mnohem dále.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: It_Came_from_Outer_Space
  2. APOD: 2020-03-15 Sněžení na Čurjumov-Gerasimenko(vá)
  3. APOD: 2001-11-17 Chytání padajícího hvězdného prachu
  4. NASA: 109P/Swift-Tuttle
  5. NASA: What is Earth’s atmosphere?
  6. APOD: 2023-07-24 Záření chemických složek při rozpadu meteoru
  7. Youtu.be: Castilla La Mancha en dron
  8. Wikipedia: Spain
  9. APOD: 2023-08-09 Meteorický roj: Perseidy z Persea
  10. IstockPhoto.com: Foto: Překvapená kočička s tlamičkou dokořán :-)
  11. APOD: 2019-10-14 Andromeda před Photoshopem
  12. APOD: 2023-03-22 M31: Galaxie v Andromedě

Autoři a správci: Robert Nemiroff (MTU) & Jerry Bonnell (UMCP); český překlad Josef Chlachula
NASA Official: Phillip Newman Specific rights apply. NASA Web Privacy Policy and Important Notices
A service of: ASD at NASA / GSFC & Michigan Tech. U.


Odkaz na originální APOD

Náhodný APOD
Štítky: Galaxie, Meteor, M31

39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »