Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  22. březen 2023

Astronomický snímek dne (APOD) - 22. březen 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

M31: Galaxie v Andromedě

Uznání a copyright: Abdullah Al-Harbi

Jak daleko dokážete dohlédnout? Nejvzdálenějším objektem snadno viditelným pouhým okem je M31, velká Galaxie v Andromedě, vzdálená přes dva miliony světelných roků. Bez dalekohledu se i tato obrovská spirální galaxie jeví jen jako slabý a nenápadný obláček v souhvězdí Andromedy. Ovšem na této úžasné patnáctihodinové teleskopické digitální mozaice našeho nejbližšího velkého galaktického souseda je zaznamenáno jasné bílé jádro, temné klikaté prachové dráhy, zářivě modrá spirální ramena a jasně červené emisní mlhoviny. Jak ale víme, že je tato spirální mlhovina opravdu tak daleko? Tato otázka byla ústředním bodem slavné Shapley-Curtisovy debaty z roku 1920. Velká vzdálenost M31 byla určena ve 20. letech 20. století na základě pozorování, která rozlišila jednotlivé hvězdy, jež měnily svou jasnost způsobem, který prozrazoval jejich skutečnou vzdálenost. Výsledek prokázal, že Andromeda je stejná jako naše Galaxie Mléčná dráha, což je závěr, díky němuž se ukázalo, že zbytek vesmíru je mnohem rozsáhlejší, než se kdy předtím kdo dokázal představit.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Andromeda_Galaxy
  2. Youtu.be: Our Milky Way Galaxy: How Big is Space?
  3. Wikipedia: Spiral_galaxy
  4. APOD: 2016-03-22 Duhové světélkování vzduchu nad Azorami
  5. Wikipedia: Andromeda_(souhvězdí)
  6. Instagram.com: a_alharbi97: تصويري لمجرة أندروميدا من ⁧‫#سماء_الكويت‬⁩ ????????
  7. Youtu.be: Zooming in on the Andromeda Galaxy
  8. APOD: 2022-10-24 Mračna kolem Galaxie v Andromedě
  9. NASA: The Shapley - Curtis Debate in 1920
  10. NASA: Great Debates in Astronomy
  11. NASA: The Shapley - Curtis Debate in 1920
  12. APOD: 2020-04-26 Edwin Hubble objevil Vesmír
  13. APOD: 2011-07-01 VAR
  14. APOD: 2022-08-07 Meteor před galaxií
  15. APOD: 2018-07-29 Cesta do středu Galaxie
  16. APOD: 2018-05-08 Pozorovatelný vesmír
  17. APOD: 2020-04-05 Barvy vesmíru
  18. PinImg.com: Foto: pejsek :-)

Štítky: M31, Andromeda galaxy, Spirální galaxie


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »