Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  08. prosinec 2023

Astronomický snímek dne (APOD) - 08. prosinec 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Vega a kometa 12P Pons-Brooks

Uznání a copyright: Dan Bartlett

Periodická kometa 12P/Pons-Brooks a Vega, alfa hvězda severního souhvězdí Lyry, sdílely 4. prosince toto teleskopické zorné pole. Vega je pátou nejjasnější hvězdou noční pozemské oblohy ve vzdálenosti asi 25 světelných roků, zatímco mnohem slabší kometa byla vzdálena asi 21 světelných minut. Vzplanutí komety Pons-Brooks v posledních měsících však způsobily dramatický nárůst jasnosti. Pro její vzhled s rohy se jí přezdívá Ďábelská kometa a fanoušci mezihvězdných letů také naznačili, že deformovaný tvar velké komy této komety vypadá jako Milenium Falcon. Kometa 12P/Pons-Brooks je typ Halleyovy komety a naposledy navštívila vnitřní sluneční soustavu v roce 1954. Její příští průlet perihelem neboli nejtěsnější přiblížení ke Slunci nastane 21. dubna 2024. To je jen dva týdny poté, co 8.dubna projde Severní Amerikou dráha úplného zatmění Slunce. Díky vysokému sklonu dráhy periodické komety 12P/Pons-Brooks k rovině ekliptiky Sluneční soustavy však nikdy neprotne dráhu planety Země.

Seznam odkazů v popisu

  1. Astronomy.com: The ‘Devil Comet’ is headed our way — and that’s OK
  2. AstroBin.com: Dan Bartlett: Vega (a Lyr) is Visited by Ghost-like 9th Magnitude Comet 12P/ Pons-Brooks, 2023-12-04
  3. Illinois.edu: VEGA (Alpha Lyrae)
  4. Space.com: Volcanic 'Devil Comet' erupts with its biggest blast yet as it races toward Earth
  5. SkyAndTelescope.org: COMET 12P/PONS-BROOKS (AKA THE "MILLENIUM FALCON" COMET) FLARES AGAIN!
  6. NASA: Solar System Exploration
  7. Wikipedia: Pons–Brooks

Štítky: Vega, C/12p, Kometa Pons-brooks


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »