Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  16. prosinec 2023

Astronomický snímek dne (APOD) - 16. prosinec 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Srpek Enceladu

Uznání: Cassini Imaging Team, SSI, JPL, ESA, NASA

Na snímku sondy Cassini vystupuje ze stínu k Saturnu přivrácená polokoule zajímavého vnitřního měsíce Enceladu. Na dramatické scéně zachycené v listopadu 2016, kdy kamera sondy Cassini asi 130 000 kilometrů od jasného srpku měsíce mířila téměř ke Slunci, je sever nahoře. Tento vzdálený svět totiž odráží více než 90 % slunečního světla, které na něj dopadá, takže jeho povrch má přibližně stejnou odrazivost jako čerstvý sníh. Měsíc Enceladus o průměru pouhých 500 kilometrů je překvapivě aktivní. Data a snímky pořízené během průletů sondy Cassini odhalily vodní páru a ledová zrnka tryskající z jihopolárních gejzírů a tedy dokazují oceán tekuté vody skrytý pod ledovou kůrou měsíce.

Seznam odkazů v popisu

  1. APOD: 2020-04-27 Čerstvé tygří pruhy na Saturnovu Enceladu
  2. NASA: PIA20522: Potentially Hospitable Enceladus
  3. APOD: 2015-10-21 Severní pól Saturnova Enceladu plný zlomů
  4. APOD: 2005-02-24 Ski Enceladus
  5. NASA: Discovery at Enceladus
  6. NASA: NASA Study Finds Life-Sparking Energy Source and Molecule at Enceladus

Štítky: Enceladus, Saturn, Cassini


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »