Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  20. prosinec 2023

Astronomický snímek dne (APOD) - 20. prosinec 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Ledová hala nad Bavorskem

Uznání a copyright: Bastian Werner

Co způsobuje ty neobvyklé oblouky na obloze? Ledové krystaly. Když fotograf počátkem tohoto měsíce přecházel ve Füssenu, Bavorsko, Německo pole čerstvého sněhu všiml si, že se dostal do ledové mlhy. Aby rozptýlená voda zmrzla na ledovou mlhu, je zapotřebí poměrně nízkých teplot, a skutečně, ten den byla naměřena teplota vzduchu hluboko pod nulou. Od ledové mlhy se odráželo světlo ze Slunce zapadajícího za kostelem svatého Colemana. Výsledkem byla jedna z nejúžasnějších podívaných, jakou kdy fotograf viděl. Za prvé, tečky na snímku nejsou hvězdy v pozadí, ale vznášející se led a sníh. Dále jsou vidět dvě výrazná ledová hala: 22stupňové halo a 46stupňové halo. Jsou také vidět četné oblouky, shora dolů: antisolární (subsun), cirkumzenitální, Parryho, tečný a parhelický (horizontální). A konečně nejvzácnější ze všech, křivka ve tvaru balónu, která spojuje horní oblouk se Sluncem: heliakální oblouk, vytvořený odrazem od stěn šestibokých, horizontálně se vznášejících krystalů ledu.

Seznam odkazů v popisu

  1. Youtu.be: Fussen Germany 4K ???????? / Bavaria / Neuschwanstein Castle
  2. Wikipedia: Bavaria
  3. Wikipedia: Germany
  4. Wikipedia: Ice_fog
  5. APOD: 2021-12-28 __ledové_mlhy_
  6. NASA: The Sun
  7. Reddit.com: St. Coleman's Church in Schwangau, Ostallgäu, Bavaria, Germany
  8. BuzzFeed.com: Foto: Užaslá kočka :-)
  9. Instagram.com: bastianw.de: "Sankt Coloman"
  10. AtOptics.co.uk: Ice Crystal Halos
  11. APOD: 2021-02-01 Lunární halo nad zasněženými stromy
  12. Wikipedia: 46°_halo
  13. Wikipedia: Halo_(optical_phenomenon)
  14. AtOptics.co.uk: Frequent Halos
  15. AtOptics.co.uk: South Pole Halos - Sunward View
  16. Wordpress.com: The mystery of bright antisolar arcs
  17. Wikipedia: Circumzenithal_arc
  18. Wikipedia: Parry_arc
  19. Wikipedia: Tangent_arc
  20. Wikipedia: Parhelic_circle
  21. AtOptics.co.uk: Infrequent Halos
  22. APOD: 2003-06-06 Slunce, Měsíc a horkovzdušný balón
  23. StoryOfSnow.com: A rare heliac arc? (plus six others)
  24. Wikipedia: File:Hexagonal_Ice_Crystals.svg
  25. AtOptics.co.uk: Cloud Crystals - Columns & Plates

Štítky: Ledová hala, Oblouky, Bavorsko


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »