Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  05. leden 2024

Astronomický snímek dne (APOD) - 05. leden 2024

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Trapéz: Srdce Orionu

Uznání a copyright: Fred Zimmer, Telescope Live

Poblíž středu tohoto ostrého vesmírného portrétu se v srdci Mlhoviny v Orionu, nacházejí čtyři horké, hmotné hvězdy známé jako Trapéz. Jsou pohromadě v oblasti o poloměru asi 1,5 světelného roku a dominují jádru husté hvězdokupy Mlhoviny v Orionu. Viditelné záři celé této složité hvězdotvorné oblasti dodává energii ultrafialové ionizující záření hvězd Trapezu, především z nejjasnější hvězdy Theta-1 Orionis C. Přibližně tři miliony let stará hvězdokupa Mlhoviny v Orionu byla v mladším věku ještě kompaktnější a dynamická studie naznačuje, že průběžné srážky hvězd v dřívějších dobách mohly vytvořit černou díru o hmotnosti více než stonásobku hmotnosti Slunce. Přítomnost černé díry uvnitř hvězdokupy by mohla vysvětlit vysoké pozorované rychlosti hvězd Trapézu. Vzdálenost Mlhoviny v Orionu přibližně 1500 světelných roků by z ní činila jednu z nejbližších známých černých děr k planetě Zemi.

Seznam odkazů v popisu

  1. APOD: 2009-02-22 Mlhovina v Orionu: Pohled z Hubbla
  2. SEDS.org: Theta1 Orionis: The Trapezium Cluster in the Orion Nebula M42
  3. NASA: Ultraviolet Waves
  4. Wikipedia: Trapezium_Cluster
  5. Illinois.edu: THETA-1 ORI (Theta-1 Orionis)
  6. Harvard.edu: Šubr, Kroupa, Baumgardt - Catch Me If You Can: Is There a "Runaway-mass" Black Hole in the Orion Nebula Cluster?
  7. SkyAndTelescope.org: A BLACK HOLE IN ORION?
  8. NASA: Black Holes
  9. APOD: 2014-10-26 Příliš blízko černé díry
  10. APOD: 2017-03-21 Rychlé hvězdy a potulné planety v mlhovině Orion
  11. Wikipedia: List_of_nearest_black_holes

Štítky: M42, Hvězdokupa Trapéz, Mlhovina Orion


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »