Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  17. červenec 2024

Astronomický snímek dne (APOD) - 17. červenec 2024

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Sopka Villarrica proti obloze

Uznání a copyright videa: Gabriel Muñoz; Text: Natalia Lewandowska (SUNY Oswego)

Když se Vulkán, římský bůh ohně, rozmáchne svým kovářským kladivem, nebe se rozzáří ohněm. Nedávná erupce chilského vulkánu Villarrica ukazuje jemnou souhru tohoto ohně, ve skutečnosti žhavé páry a popela z roztavené horniny se světlem vzdálených hvězd v naší Galaxii Mléčné dráze a v Magellanových mračnech. V časosběrném videu se pod hvězdami otáčí Země a mezitím soptí Villarrica. Naše planeta Země s přibližně 1350 sopkami soupeří s Jupiterovým měsícem Io jako geologicky nejaktivnějším místem ve Sluneční soustavě. Přestože mají oba světy velkolepou krásu, důvody existence sopek na obou světech se liší. Pozemské sopky obvykle vznikají mezi pomalu se pohybujícími vnějšími deskami pláště, zatímco sopky na Io jsou způsobeny gravitačním namáháním v důsledku Jupiterova slapového gravitačního protahování.

Seznam odkazů v popisu

  1. Mythopedia.com: ROMAN GOD Vulcan
  2. Wikipedia: Roman_mythology
  3. Youtu.be: Deep Purple - Smoke On the Water (Official Music Video)
  4. Wikipedia: Chile
  5. Wikipedia: Villarrica_(sopka)
  6. APOD: 2019-05-12 Popel a blesky nad islandskou sopkou
  7. APOD: 2012-04-02 Výbuch sopky Tungurahua
  8. NASA: The Milky Way Galaxy
  9. APOD: 2023-02-11 Magellanova mračna nad Chile
  10. APOD: 2020-07-01 Naše otáčející se Země
  11. Youtu.be: Raw: Thousands Evacuated As Villarrica Volcano
  12. NASA: Earth
  13. Wikipedia: Active_volcano
  14. Space.com: Jupiter's moon Io is covered in active volcanoes. Now we have the 1st map of them
  15. NASA: Io in Color and Infrared
  16. NASA: Solar System Facts
  17. NPS.gov: Plate Tectonics and Volcanoes
  18. NASA: Io
  19. Wikipedia: Tidal_heating
  20. APOD: 2017-05-23 Přílet k Jupiteru
  21. Gstatic.com: Foto: Kluk táhne psa na saních :-)

Štítky: Sopečná erupce, Obloha, Magellanic clouds


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »