Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  26. srpen 2024

Astronomický snímek dne (APOD) - 26. srpen 2024

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Perseidy nad Vnitřním Mongolskem

Uznání videa: Jeff Dai (TWAN); Music: Ibaotu catalog number 771024 (Used with permission)

Viděli jste to? Jedna z nejčastějších otázek během meteorického roje vzniká proto, že doba, po kterou meteor zazáří, je podobná době, za kterou se otočí hlava. Je však možné, že nadšení z toho že vidíte jasné meteory se míhat po obloze, a přitom víte, že kdysi byla jen malá zrnka písku na jiném světě, může stát za to, i když váš partner či partneři při pozorování nemohou vždy sdílet vaše zážitky. Představované video se skládá z krátkých klipů pořízených v čínském Vnitřním Mongolsku při meteorickém roji Perseid v roce 2023. U některých jasných meteorů právě v okamžiku, kdy se zablýskly, byl zachycen i zvukový záznam živé reakce pozorovatelů. Letošní Perseidy 2024 také přinesly mnoho krásných meteorů. Dalším dobrým meteorickým deštěm, který stojí za to sledovat jsou Geminidy, které každoročně vrcholí v polovině prosince a letos jim Měsíc téměř v novu svou září konkuruje jen málo.

Vaše nebeské překvapení: Jaký snímek APOD uvedl v den vašich narozenin (po roce 1995)?

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: What Is a Meteor Shower?
  2. APOD: 2023-08-09 Meteorický roj: Perseidy z Persea
  3. NASA: Meteors & Meteorites Facts
  4. APOD: 2015-11-18 Náhlý výtrysk na kometě 67P
  5. Youtu.be: Perseid Meteors Over Inner Mongolia
  6. Wikipedia: China
  7. Youtu.be: Inner Mongolia | Drone Footage, Summer of 2022 | 4K Ultra HD | Aerial view
  8. NASA: Perseids
  9. APOD: 2018-12-09 Mihotavá polární záře a záblesk meteoru
  10. Youtu.be: Ultimate Talking Cats | Funny Pet Compilation | The Pet Collective
  11. APOD: 2024-08-12 Pohled na obří výtrysk z Mezinárodní kosmické stanice
  12. Facebook: Sky: Perseid Meteor Shower 2024
  13. Space.com: Meteor showers 2024: When is the next one?
  14. Wikipedia: Geminids

Štítky: Perseidy, Meteorický roj, Vnitřní Mongolsko


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »