Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  15. září 2024

Astronomický snímek dne (APOD) - 15. září 2024

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Najděte muže na Měsíci

Uznání a copyright: Dani Caxete

Viděli jste někdy film Muž na Měsíci? Tato častá otázka si hraje se schopností lidí vidět pareidolii, představovat si dobře známé obrazy tam, kde ve skutečnosti neexistují. Ve struktuře povrchu úplňku pozemského Měsíce lze v průběhu dějin identifikovat četné ikonické obrazy, a to nejen v moderní západní kultuře, ale i ve světovém folklóru. Mezi příklady, které obvykle závisí na vnímané orientaci Měsíce, patří Žena v Měsíci a Králík v Měsíci. Jedna taková kresba obličeje běžně označovaná jako Muž v Měsíci začíná představou dvou tmavých kruhových ploch, lunárních moří, zde těsně nad středem Měsíce, že jsou to oči. Překvapivě je na tomto snímku Měsíce člověk skutečně je, při detailním pohledu uvidíte skutečného člověka s dalekohledem v siluetě proti Měsíci. Dobře naplánovaný snímek byl pořízen v roce 2016 v Cadalso de los Vidrios ve španělském Madridu.

Noc pozorování Měsíce: 14. září.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Pareidolia
  2. APOD: 2024-02-11 Stín kouře rakety míří na Měsíc
  3. Wikipedia: File:Man_In_The_Moon2.png
  4. NASA: The Moon
  5. Blogspot.com: Lunar Pareidolia Test
  6. Mexicolore.co.uk: A Rabbit in the Moon?
  7. Wikipedia: File:Melies_color_Voyage_dans_la_lune.jpg
  8. Wikipedia: Man_in_the_Moon
  9. NASA: Moon Map
  10. Wikipedia: File:Moon_names.svg
  11. PinImg.com: Foto: Překvapená kočička :-)
  12. APOD: 2014-01-13 Cesta na Měsíc
  13. APOD: 2021-10-10 Siluety v úplňku
  14. Wikipedia: Cadalso_de_los_Vidrios
  15. Wikipedia: Spain
  16. Youtu.be: Madrid, Spain ???????? in 4K 60FPS ULTRA HD Video by Drone
  17. NASA: International Observe the Moon Night – Moon: NASA Science

Štítky: Měsíc, Člověk na měsíci, Pareidolie


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »