Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  15. říjen 2024

Astronomický snímek dne (APOD) - 15. říjen 2024

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Animace: Předpověď ohonů komety Tsuchinshan-ATLAS

Uznání a ccopyright: Nico Lefaudeux

Jak jasný a zvláštní budou ohony komety Tsuchinshan-ATLAS? Tato kometa se během několika týdnů dramaticky zjasnila, když prošla nejblíže Slunci a právě před dvěma dny prošla nejblíže k Zemi. Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) se v uplynulých dnech stala jednou z nejjasnějších komet v posledních sto letech, ale bohužel byla těžko pozorovatelná, protože byla téměř superponována na Slunce. V následujících dnech, kdy se bude kometa zjevně vzdalovat od Slunce, se může stát pozoruhodnou podívanou. Na představeném animovaném videu je ukázáno, jak se vyvinuly ohony komety při pohledu ze Země, a je zde uvedena jedna z předpovědí, jak by se mohly dále vyvíjet. Jak ukazuje video, dost možná se prachový ohon, který kometu sleduje, začne jevit tak, že bude směřovat téměř opačným směrem než její iontový ohon, tedy ohon, který je přímo od Slunce vytlačován slunečním větrem.
Poznámka překladatele: Výslovnost názvu komety je cu-ťin-šan-atlas, viz stránku Antonína Vítka Transkripce čínštiny.

Rozšiřující se galerie: Kometa Tsuchinshan-ATLAS v roce 2024.

Seznam odkazů v popisu

  1. APOD: 2024-10-07 Dlouhé ohony komety Tsuchinshan-ATLAS
  2. NASA: The Sun
  3. Wikipedia: 2023_A3_(Tsuchinshan–ATLAS)
  4. CometWatch.co.uk: The Brightest Comets in History
  5. APOD: 2024-09-25 Kometa A3 při australském východu Slunce
  6. Seadna.ca: Foto: Tři překvapení psi :-)
  7. HDR-AstroPhotography.com: Comet tails simulations
  8. SWIN.edu.au: Cometary Dust Tail
  9. APOD: 2009-02-25 Dva ohony komety Lulin
  10. UCLA.edu: The Cometary Tail
  11. NASA: The Solar Wind Across Our Solar System

Štítky: Kometa, Tsuchinshan–ATLAS, Tails


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »