Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  23. listopad 2024

Astronomický snímek dne (APOD) - 23. listopad 2024

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Meziplanetární Země

Uznání: Cassini Imaging Team, SSI, JPL, ESA, NASA & NASA / JHU Applied Physics Lab / Carnegie Inst. Washington

Země byla poprvé vyfotografována jako meziplanetární objekt 19. července 2013 od dvou dalších světů Sluneční soustavy, od nejvnitřnější planety Merkur a od prstenčitého plynného obra Saturnu, ve stejný den. Na snímku vlevo je Země jako bleděmodrá tečka těsně pod prstenci Saturnu, jak ji zachytila kosmická sonda Cassini, která tehdy obíhala kolem nejvíce vnějšího plynného obra. Téhož dne lidé po celé planetě Zemi pořídili mnoho svých vlastních snímků Saturnu. Vpravo je na tmavém pozadí vesmíru vidět soustava Země-Měsíc, jak ji zachytila ke Slunci směřující sonda MESSENGER, tehdy na oběžné dráze Merkuru. Sonda MESSENGER pořídila snímek v rámci pátrání po malých přirozených družicích Merkuru, tedy měsících, u nichž by se dalo očekávat, že budou poměrně slabé. Na snímku z MESSENGERu jsou jasnější Země i Měsíc přeexponovány a jasně září odraženým slunečním světlem. Obě mise Cassini i MESSENGER se neměly vrátit zpátky domů a své mise zaměřené na výzkum Sluneční soustavy již ukončily.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: PIA17038: Two Views of Home
  2. Wikipedia: Pale_blue_dot
  3. Wikipedia: Cassini%E2%80%93Huygens
  4. Wikipedia: Gas_giant
  5. APOD: 2010-07-13 Mozaika: Vítejte na planetě Zemi
  6. Flickr.com: Wave at Saturn photos
  7. APOD: 2013-07-22 Země a Měsíc ze Saturnu
  8. Wikipedia: MESSENGER
  9. APOD: 2010-09-01 Země a Měsíc ze sondy MESSENGER
  10. NASA: Cassin_
  11. NASA: MESSENGER - MErcury Surface, Space ENvironment, GEochemistry, and Ranging

Štítky: Země, Cassini, Messenger


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »