Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  09. prosinec 2024

Astronomický snímek dne (APOD) - 09. prosinec 2024

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Plejády: Hvězdokupa Kuřátka

Uznání a copyright: Francesco Pelizzo

Viděli jste někdy hvězdokupu Plejády? I kdyby ano, pravděpodobně jste ji nikdy neviděli tak velkou a jasnou, jako je tato. Je to snad nejznámější hvězdokupa na obloze, jasné hvězdy Plejád jsou viditelné pouhým okem i z hloubi světlem znečištěných měst. Při dlouhé expozici z tmavého místa se však stane velmi zřetelným oblak prachu kolem hvězdokupy Plejády. Tato 23hodinová expozice pořízená z města Fagagny v Itálii pokrývá na obloze plochu několikanásobně větší než úplněk. Hvězdokupa je také známá jako M45, nebo v anglosaských zemích jako Sedm sester. Plejády leží asi 400 světelných roků daleko v souhvězdí Býka (Taurus). Podle jedné legendy s moderní zápletkou jedna z jasnějších hvězd od doby pojmenování hvězdokupy zanikla, takže zůstalo jen šest sesterských hvězd viditelných pouhým okem. Skutečný počet hvězd viditelných v Plejádách však může být větší nebo menší než sedm, v závislosti na temnotě okolní oblohy a ostrosti zraku pozorovatele.

Novinka: Alternativní titulní stránka APODu.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Pleiades
  2. APOD: 2020-04-08 Venkovská versus městská obloha
  3. Apod.com: Lecture 15: Star Clusters
  4. APOD: 2021-04-06 Mars a Plejády za Vinegar Hill
  5. AstroBin.com: DocRx: M45
  6. Youtu.be: Castello di Fagagna - Drone FVG
  7. Wikipedia: Italy
  8. NASA: The Moon
  9. APOD: 2013-11-22 Od Kalifornie k Plejádám
  10. TheConversation.com: The world’s oldest story? Astronomers say global myths about ‘seven sisters’ stars may reach back 100,000 years
  11. SkyAndTelescope.com: HOW MANY PLEIADES CAN YOU SEE?
  12. NASA: What Is a Light-Year?
  13. Wikipedia: Taurus (constellation)
  14. 1592.pdf: The Pleiades: the celestial herd of ancient timekeepers
  15. Kencroswell.com: The Pleiades' Lost Sister?
  16. PinImg.com: Foto: Šest kočiček :-)
  17. YouTube.com: M45 Pleiades Star Cluster, zoom into
  18. APOD: 2001-08-27 Jas umělé noční oblohy
  19. Wikipedia: File:Snellen_chart.svg

Štítky: Plejády, Otevřená hvězdokupa, Hvězdokupa


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »