Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  04. leden 2025

Astronomický snímek dne (APOD) - 04. leden 2025

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Vítejte v periheliu

Uznání a copyright: Peter Ward (Barden Ridge Observatory)

Oběžná dráha Země kolem Slunce není kružnice, ale elipsa. Bod na její eliptické dráze, kde je naše krásná planeta nejblíže Slunci, se nazývá perihelium. Letošní perihelium nastává dnes 4. ledna ve 13:28 UTC, přičemž Země je od Slunce vzdálena asi 147 milionů kilometrů. Pro srovnání, při aféliu loni 3. července byla Země v nejvzdálenějším bodě asi 152 milionů kilometrů od Slunce. Vzdálenost od Slunce však neurčuje roční období Země. Je jen náhodou, že začátek jižního léta (severní zimy) v prosincovém slunovratu, kdy byl pořízen tento H-alfa snímek aktivního Slunce, se nachází 14 dnů od data perihelia Země. A jen shodou okolností se datum perihelia Země nachází 11 dnů od historického perihelia sondy NASA Parker Solar Probe. Kosmická sonda Parker Solar Probe byla vypuštěna v roce 2018 a 24. prosince 2024 proletěla ve vzdálenosti 6,2 milionu kilometrů od povrchu Slunce, čímž překonala svůj vlastní rekord v nejbližším periheliu pro sondu z planety Země.

Seznam odkazů v popisu

  1. EarthSky.org: Earth at perihelion – closest to sun – on January 2-3
  2. TimeAndDate.com: Perihelion and Aphelion
  3. APOD: 2024-12-21 Rok v západech Slunce
  4. AtScope.com.au: Solstice H-alpha Sun. 21 December 2024
  5. NASA: Parker Solar Probe
  6. NASA: NASA’s Parker Solar Probe Reports Healthy Status After Solar Encounter

Štítky: Perihelion, Parker Solar Probe


28. vesmírný týden 2026

28. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 7. do 12. 7. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a 11. 7. bude poblíž hvězdokupy Plejády. Večer je nízko na západě Venuše a potká se s Regulem. Ráno je vidět Saturn se slabým Neptunem a velmi nízko už i Mars a Uran. Aktivita Slunce zůstává poměrně vysoká, i když velké skvrny již zapadají, protože další zajímavá aktivní oblast vylézá. Kolem planetky Torifune proletěla úspěšně japonská sonda Hayabusa, mezitím u jiné planetky Kamoʻoalewa kotví čínská Tianwen 2, ale o její misi zatím Čína mlčí. Do kosmu se chystá česká čistě studentská družice KOSTKA. Před 15 lety se na oběžnou dráhu vydal poslední raketoplán (Atlantis k ISS).

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Postupka komety R3 PANSTARRS v Orionu

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

10P/Tempel 2

10P/Tempel 2 – návrat známej periodickej kométy V závere noci z 20. na 21. júna 2026, už nad ránom, som ako poslednú z trojice komét zachytil 10P/Tempel 2. Na snímke sa nachádza v blízkosti stredu záberu ako kompaktný zelenkastý difúzny obláčik s jasnejšou centrálnou kondenzáciou. Výrazný chvost tu nedominuje; viditeľná je skôr jemná koma, ktorá sa nenápadne rozplýva v bohatom hviezdnom poli. 10P/Tempel 2 patrí medzi krátkoperiodické kométy Jupiterovej rodiny. Nejde teda o jednorazového návštevníka z veľmi vzdialených oblastí Slnečnej sústavy, ale o teleso, ktoré sa k Slnku pravidelne vracia približne raz za 5,36 roka. Objavil ju 4. júla 1873 nemecký astronóm Ernst Wilhelm Leberecht Tempel. Rok 2026 je pre túto kométu veľmi priaznivým návratom. V čase snímania sa už postupne zjasňovala a približovala sa k perihéliu, ktorým má prejsť 2. augusta 2026 vo vzdialenosti približne 1,42 AU od Slnka. Najbližšie k Zemi sa dostane krátko nato, 3. augusta 2026, približne na 0,41 AU. V okolí 21. júna sa jej jasnosť odhadovala približne na 10. magnitúdu, takže išlo skôr o objekt pre fotografiu alebo väčší ďalekohľad než pre vizuálne pozorovanie malým prístrojom. Na rozdiel od dramatických komét s dlhými chvostmi pôsobí 10P/Tempel 2 na tejto fotografii pokojne a nenápadne. Práve to však dobre vystihuje jej povahu – pravidelne sa vracajúceho kometárneho telesa, ktoré pri každom priblížení k Slnku znova ožíva sublimáciou ľadu a uvoľňovaním prachu. Táto snímka uzatvára moju kometárnu trojicu z jednej júnovej noci: od slabších objektov v hustých hviezdnych poliach až po známu periodickú kométu, ktorá sa v roku 2026 vracia za veľmi priaznivých geometrických podmienok. Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 12x90sec. R, 12x90sec. G, 10x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 21.6.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »