Úplněk je nejjasnější měsíční fáze a dnes večer se můžete postavit do světla prvního úplňku roku 2026. Úplněk nastane 3. ledna v 10:03 UTC a jen o 7 hodin později dosáhne planeta Země v 17:16 UTC perihelia 2026, nejbližšího bodu na své eliptické dráze kolem Slunce. Lednový úplněk nastal nedaleko...
Proč má kometa ATLAS takové barevné ohony? Kometa C/2024 G3 (ATLAS) prošla minulý týden hluboko uvnitř dráhy Merkuru nejblíže ke Slunci a dramaticky zjasnila. Bohužel se tehdy kometa nacházela tak úhlově blízko Slunci, že ji člověk mohl velmi těžko vidět. Viděla ji však sonda NASA...
Oběžná dráha Země kolem Slunce není kružnice, ale elipsa. Bod na její eliptické dráze, kde je naše krásná planeta nejblíže Slunci, se nazývá perihelium. Letošní perihelium nastává dnes 4. ledna ve 13:28 UTC, přičemž Země je od Slunce vzdálena asi 147 milionů kilometrů. Pro srovnání, při aféliu loni...
Země kolem Slunce obíhá nikoliv po kružnici, ale po elipse. Bod na její eliptické dráze, kde je naše krásná planeta nejblíže Slunci, se nazývá perihelium. Perihelium letos nastalo 2. ledna v 01:00 UTC, přičemž Země byla asi o 3 miliony mil blíže Slunci než v aféliu (6. července loňského roku), tedy...
Kometa C/2023 E1 (ATLAS) byla spatřena teprve v březnu, jedná se o další kometu nalezenou systémem ATLAS (Asteroid Terrestrial-impact Last Alert System) financovaným NASA. Dne 1. července tato kometa ATLAS dosáhla perihelia, tedy největšího přiblížení ke Slunci. Krátce poté byla kometa zachycena na...
Perihelium pro rok 2023, nejtěsnější přiblížení Země ke Slunci, nastalo 4. ledna v 16:17 UTC. Bylo to necelých 24 hodin poté, co byl pořízen tento ostrý snímek slunečního disku dalekohledem s H-alfa filtrem z australského města Sidney na planetě Zemi. H-alfa filtr propouští charakteristické červené...
Afélium pro rok 2021 nastalo 5. července. To je bod na eliptické dráze Země, kdy se nachází nejdále od Slunce. Vzdálenost od Slunce samozřejmě neurčuje roční období. Ty se řídí sklonem zemské osy rotace, takže v červenci je na severní polokouli stále ještě léto a zima na jižní. Znamená to však, že...
Proč kometě Machholz tolik chybí sloučeniny uhlíku? Bývalá sláva komety 96P/Machholz pocházela z toho, že se přibližovala ke Slunci mnohem blíže, než kterákoliv jiná krátkoperiodická kometa, jen na polovinu vzdálenosti Merkuru, a činila tak každých 5 let. Při jejím posledním přiblížení ke...
Tento dramatický výtrysk z jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenková nastal 12. srpna, pouhé hodiny před perihelem, nejtěsnějším přiblížením ke Slunci. Kometa obletí Slunce jednou za 6,45 roku a vzdálenost perihelu je asi 1,3 AU (astronomické jednotky), pořád vně oběžné dráhy Země (1 AU). Snímek...
Poté, co lízač Slunce, kometa ISON nebyla po svém průchodu perihelem vidět kosmickou sluneční observatoří, tak se pokládala za ztracenou. Ovšem včera kometa ISON pozorovatele překvapila, jelikož materiál, který putuje podél dráhy komety, se stal viditelný a dokonce rozvinul rozsáhlý...
Kometa, lízač Slunce ISON dosáhla včera 28. listopadu v 18:45 UT perihelu, svého nejtěsnějšího přiblížení ke Slunci. Kometa prošla pouze něco přes milión kilometrů nad slunečním povrchem, což je vzdálenost menší než průměr Slunce. Tyto dva panely sledují ISON před (vpravo) a po jejím těsném...
Letošní afélium, bod na pozemské eliptické dráze, kdy je Země nejdále od Slunce, nastává zítra 4. července. Pochopitelně to ale nemá žádný vliv na roční období na naší dobré planetě. Roční období určuje sklon zemské osy a nikoliv vzdálenost od Slunce, takže v červenci je na jižní polokouli...
Jasnost komet roste, když se blíží ke Slunci a koupají se v intenzivním slunečním záření. Obyčejně je ale nemožné je zároveň vidět proti převaze rozptýleného slunečního světla. Ovšem překvapující kometa McNaught, která se 12. ledna těsně přiblížila ke Slunci (prošla perihéliem) a byla...
Nová kometa Kudo-Fujikawa včera 29.ledna na své cestě vnitřní Sluneční soustavou dosáhla perihélia, svého největšího přiblížení ke Slunci. Proletěla ve vzdálenosti 28.4 miliónů kilometerů od Slunce, což je mnohem blíže k naší mateřské hvězdě než vzdálenost 57.9 miliónů kilometrů, kde se...
Úplněk je nejjasnější měsíční fáze a dnes večer se můžete postavit do světla prvního úplňku roku 2026. Úplněk nastane 3. ledna v 10:03 UTC a jen o 7 hodin později dosáhne planeta Země v 17:16 UTC perihelia 2026, nejbližšího bodu na své eliptické dráze kolem Slunce. Lednový úplněk nastal nedaleko...
Proč má kometa ATLAS takové barevné ohony? Kometa C/2024 G3 (ATLAS) prošla minulý týden hluboko uvnitř dráhy Merkuru nejblíže ke Slunci a dramaticky zjasnila. Bohužel se tehdy kometa nacházela tak úhlově blízko Slunci, že ji člověk mohl velmi těžko vidět. Viděla ji však sonda NASA...
Oběžná dráha Země kolem Slunce není kružnice, ale elipsa. Bod na její eliptické dráze, kde je naše krásná planeta nejblíže Slunci, se nazývá perihelium. Letošní perihelium nastává dnes 4. ledna ve 13:28 UTC, přičemž Země je od Slunce vzdálena asi 147 milionů kilometrů. Pro srovnání, při aféliu loni...
Země kolem Slunce obíhá nikoliv po kružnici, ale po elipse. Bod na její eliptické dráze, kde je naše krásná planeta nejblíže Slunci, se nazývá perihelium. Perihelium letos nastalo 2. ledna v 01:00 UTC, přičemž Země byla asi o 3 miliony mil blíže Slunci než v aféliu (6. července loňského roku), tedy...
Kometa C/2023 E1 (ATLAS) byla spatřena teprve v březnu, jedná se o další kometu nalezenou systémem ATLAS (Asteroid Terrestrial-impact Last Alert System) financovaným NASA. Dne 1. července tato kometa ATLAS dosáhla perihelia, tedy největšího přiblížení ke Slunci. Krátce poté byla kometa zachycena na...
Perihelium pro rok 2023, nejtěsnější přiblížení Země ke Slunci, nastalo 4. ledna v 16:17 UTC. Bylo to necelých 24 hodin poté, co byl pořízen tento ostrý snímek slunečního disku dalekohledem s H-alfa filtrem z australského města Sidney na planetě Zemi. H-alfa filtr propouští charakteristické červené...
Afélium pro rok 2021 nastalo 5. července. To je bod na eliptické dráze Země, kdy se nachází nejdále od Slunce. Vzdálenost od Slunce samozřejmě neurčuje roční období. Ty se řídí sklonem zemské osy rotace, takže v červenci je na severní polokouli stále ještě léto a zima na jižní. Znamená to však, že...
Proč kometě Machholz tolik chybí sloučeniny uhlíku? Bývalá sláva komety 96P/Machholz pocházela z toho, že se přibližovala ke Slunci mnohem blíže, než kterákoliv jiná krátkoperiodická kometa, jen na polovinu vzdálenosti Merkuru, a činila tak každých 5 let. Při jejím posledním přiblížení ke...
Tento dramatický výtrysk z jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenková nastal 12. srpna, pouhé hodiny před perihelem, nejtěsnějším přiblížením ke Slunci. Kometa obletí Slunce jednou za 6,45 roku a vzdálenost perihelu je asi 1,3 AU (astronomické jednotky), pořád vně oběžné dráhy Země (1 AU). Snímek...
Poté, co lízač Slunce, kometa ISON nebyla po svém průchodu perihelem vidět kosmickou sluneční observatoří, tak se pokládala za ztracenou. Ovšem včera kometa ISON pozorovatele překvapila, jelikož materiál, který putuje podél dráhy komety, se stal viditelný a dokonce rozvinul rozsáhlý...
Kometa, lízač Slunce ISON dosáhla včera 28. listopadu v 18:45 UT perihelu, svého nejtěsnějšího přiblížení ke Slunci. Kometa prošla pouze něco přes milión kilometrů nad slunečním povrchem, což je vzdálenost menší než průměr Slunce. Tyto dva panely sledují ISON před (vpravo) a po jejím těsném...
Letošní afélium, bod na pozemské eliptické dráze, kdy je Země nejdále od Slunce, nastává zítra 4. července. Pochopitelně to ale nemá žádný vliv na roční období na naší dobré planetě. Roční období určuje sklon zemské osy a nikoliv vzdálenost od Slunce, takže v červenci je na jižní polokouli...
Jasnost komet roste, když se blíží ke Slunci a koupají se v intenzivním slunečním záření. Obyčejně je ale nemožné je zároveň vidět proti převaze rozptýleného slunečního světla. Ovšem překvapující kometa McNaught, která se 12. ledna těsně přiblížila ke Slunci (prošla perihéliem) a byla...
Nová kometa Kudo-Fujikawa včera 29.ledna na své cestě vnitřní Sluneční soustavou dosáhla perihélia, svého největšího přiblížení ke Slunci. Proletěla ve vzdálenosti 28.4 miliónů kilometerů od Slunce, což je mnohem blíže k naší mateřské hvězdě než vzdálenost 57.9 miliónů kilometrů, kde se...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento
V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
