Proč má kometa ATLAS takové barevné ohony? Kometa C/2024 G3 (ATLAS) prošla minulý týden hluboko uvnitř dráhy Merkuru nejblíže ke Slunci a dramaticky zjasnila. Bohužel se tehdy kometa nacházela tak úhlově blízko Slunci, že ji člověk mohl velmi těžko vidět. Viděla ji však sonda NASA...
Oběžná dráha Země kolem Slunce není kružnice, ale elipsa. Bod na její eliptické dráze, kde je naše krásná planeta nejblíže Slunci, se nazývá perihelium. Letošní perihelium nastává dnes 4. ledna ve 13:28 UTC, přičemž Země je od Slunce vzdálena asi 147 milionů kilometrů. Pro srovnání, při aféliu loni...
Země kolem Slunce obíhá nikoliv po kružnici, ale po elipse. Bod na její eliptické dráze, kde je naše krásná planeta nejblíže Slunci, se nazývá perihelium. Perihelium letos nastalo 2. ledna v 01:00 UTC, přičemž Země byla asi o 3 miliony mil blíže Slunci než v aféliu (6. července loňského roku), tedy...
Kometa C/2023 E1 (ATLAS) byla spatřena teprve v březnu, jedná se o další kometu nalezenou systémem ATLAS (Asteroid Terrestrial-impact Last Alert System) financovaným NASA. Dne 1. července tato kometa ATLAS dosáhla perihelia, tedy největšího přiblížení ke Slunci. Krátce poté byla kometa zachycena na...
Perihelium pro rok 2023, nejtěsnější přiblížení Země ke Slunci, nastalo 4. ledna v 16:17 UTC. Bylo to necelých 24 hodin poté, co byl pořízen tento ostrý snímek slunečního disku dalekohledem s H-alfa filtrem z australského města Sidney na planetě Zemi. H-alfa filtr propouští charakteristické červené...
Afélium pro rok 2021 nastalo 5. července. To je bod na eliptické dráze Země, kdy se nachází nejdále od Slunce. Vzdálenost od Slunce samozřejmě neurčuje roční období. Ty se řídí sklonem zemské osy rotace, takže v červenci je na severní polokouli stále ještě léto a zima na jižní. Znamená to však, že...
Proč kometě Machholz tolik chybí sloučeniny uhlíku? Bývalá sláva komety 96P/Machholz pocházela z toho, že se přibližovala ke Slunci mnohem blíže, než kterákoliv jiná krátkoperiodická kometa, jen na polovinu vzdálenosti Merkuru, a činila tak každých 5 let. Při jejím posledním přiblížení ke...
Tento dramatický výtrysk z jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenková nastal 12. srpna, pouhé hodiny před perihelem, nejtěsnějším přiblížením ke Slunci. Kometa obletí Slunce jednou za 6,45 roku a vzdálenost perihelu je asi 1,3 AU (astronomické jednotky), pořád vně oběžné dráhy Země (1 AU). Snímek...
Poté, co lízač Slunce, kometa ISON nebyla po svém průchodu perihelem vidět kosmickou sluneční observatoří, tak se pokládala za ztracenou. Ovšem včera kometa ISON pozorovatele překvapila, jelikož materiál, který putuje podél dráhy komety, se stal viditelný a dokonce rozvinul rozsáhlý...
Kometa, lízač Slunce ISON dosáhla včera 28. listopadu v 18:45 UT perihelu, svého nejtěsnějšího přiblížení ke Slunci. Kometa prošla pouze něco přes milión kilometrů nad slunečním povrchem, což je vzdálenost menší než průměr Slunce. Tyto dva panely sledují ISON před (vpravo) a po jejím těsném...
Letošní afélium, bod na pozemské eliptické dráze, kdy je Země nejdále od Slunce, nastává zítra 4. července. Pochopitelně to ale nemá žádný vliv na roční období na naší dobré planetě. Roční období určuje sklon zemské osy a nikoliv vzdálenost od Slunce, takže v červenci je na jižní polokouli...
Jasnost komet roste, když se blíží ke Slunci a koupají se v intenzivním slunečním záření. Obyčejně je ale nemožné je zároveň vidět proti převaze rozptýleného slunečního světla. Ovšem překvapující kometa McNaught, která se 12. ledna těsně přiblížila ke Slunci (prošla perihéliem) a byla...
Nová kometa Kudo-Fujikawa včera 29.ledna na své cestě vnitřní Sluneční soustavou dosáhla perihélia, svého největšího přiblížení ke Slunci. Proletěla ve vzdálenosti 28.4 miliónů kilometerů od Slunce, což je mnohem blíže k naší mateřské hvězdě než vzdálenost 57.9 miliónů kilometrů, kde se...
Proč má kometa ATLAS takové barevné ohony? Kometa C/2024 G3 (ATLAS) prošla minulý týden hluboko uvnitř dráhy Merkuru nejblíže ke Slunci a dramaticky zjasnila. Bohužel se tehdy kometa nacházela tak úhlově blízko Slunci, že ji člověk mohl velmi těžko vidět. Viděla ji však sonda NASA...
Oběžná dráha Země kolem Slunce není kružnice, ale elipsa. Bod na její eliptické dráze, kde je naše krásná planeta nejblíže Slunci, se nazývá perihelium. Letošní perihelium nastává dnes 4. ledna ve 13:28 UTC, přičemž Země je od Slunce vzdálena asi 147 milionů kilometrů. Pro srovnání, při aféliu loni...
Země kolem Slunce obíhá nikoliv po kružnici, ale po elipse. Bod na její eliptické dráze, kde je naše krásná planeta nejblíže Slunci, se nazývá perihelium. Perihelium letos nastalo 2. ledna v 01:00 UTC, přičemž Země byla asi o 3 miliony mil blíže Slunci než v aféliu (6. července loňského roku), tedy...
Kometa C/2023 E1 (ATLAS) byla spatřena teprve v březnu, jedná se o další kometu nalezenou systémem ATLAS (Asteroid Terrestrial-impact Last Alert System) financovaným NASA. Dne 1. července tato kometa ATLAS dosáhla perihelia, tedy největšího přiblížení ke Slunci. Krátce poté byla kometa zachycena na...
Perihelium pro rok 2023, nejtěsnější přiblížení Země ke Slunci, nastalo 4. ledna v 16:17 UTC. Bylo to necelých 24 hodin poté, co byl pořízen tento ostrý snímek slunečního disku dalekohledem s H-alfa filtrem z australského města Sidney na planetě Zemi. H-alfa filtr propouští charakteristické červené...
Afélium pro rok 2021 nastalo 5. července. To je bod na eliptické dráze Země, kdy se nachází nejdále od Slunce. Vzdálenost od Slunce samozřejmě neurčuje roční období. Ty se řídí sklonem zemské osy rotace, takže v červenci je na severní polokouli stále ještě léto a zima na jižní. Znamená to však, že...
Proč kometě Machholz tolik chybí sloučeniny uhlíku? Bývalá sláva komety 96P/Machholz pocházela z toho, že se přibližovala ke Slunci mnohem blíže, než kterákoliv jiná krátkoperiodická kometa, jen na polovinu vzdálenosti Merkuru, a činila tak každých 5 let. Při jejím posledním přiblížení ke...
Tento dramatický výtrysk z jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenková nastal 12. srpna, pouhé hodiny před perihelem, nejtěsnějším přiblížením ke Slunci. Kometa obletí Slunce jednou za 6,45 roku a vzdálenost perihelu je asi 1,3 AU (astronomické jednotky), pořád vně oběžné dráhy Země (1 AU). Snímek...
Poté, co lízač Slunce, kometa ISON nebyla po svém průchodu perihelem vidět kosmickou sluneční observatoří, tak se pokládala za ztracenou. Ovšem včera kometa ISON pozorovatele překvapila, jelikož materiál, který putuje podél dráhy komety, se stal viditelný a dokonce rozvinul rozsáhlý...
Kometa, lízač Slunce ISON dosáhla včera 28. listopadu v 18:45 UT perihelu, svého nejtěsnějšího přiblížení ke Slunci. Kometa prošla pouze něco přes milión kilometrů nad slunečním povrchem, což je vzdálenost menší než průměr Slunce. Tyto dva panely sledují ISON před (vpravo) a po jejím těsném...
Letošní afélium, bod na pozemské eliptické dráze, kdy je Země nejdále od Slunce, nastává zítra 4. července. Pochopitelně to ale nemá žádný vliv na roční období na naší dobré planetě. Roční období určuje sklon zemské osy a nikoliv vzdálenost od Slunce, takže v červenci je na jižní polokouli...
Jasnost komet roste, když se blíží ke Slunci a koupají se v intenzivním slunečním záření. Obyčejně je ale nemožné je zároveň vidět proti převaze rozptýleného slunečního světla. Ovšem překvapující kometa McNaught, která se 12. ledna těsně přiblížila ke Slunci (prošla perihéliem) a byla...
Nová kometa Kudo-Fujikawa včera 29.ledna na své cestě vnitřní Sluneční soustavou dosáhla perihélia, svého největšího přiblížení ke Slunci. Proletěla ve vzdálenosti 28.4 miliónů kilometerů od Slunce, což je mnohem blíže k naší mateřské hvězdě než vzdálenost 57.9 miliónů kilometrů, kde se...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4
