Úplněk je nejjasnější měsíční fáze a dnes večer se můžete postavit do světla prvního úplňku roku 2026. Úplněk nastane 3. ledna v 10:03 UTC a jen o 7 hodin později dosáhne planeta Země v 17:16 UTC perihelia 2026, nejbližšího bodu na své eliptické dráze kolem Slunce. Lednový úplněk nastal nedaleko...
Proč má kometa ATLAS takové barevné ohony? Kometa C/2024 G3 (ATLAS) prošla minulý týden hluboko uvnitř dráhy Merkuru nejblíže ke Slunci a dramaticky zjasnila. Bohužel se tehdy kometa nacházela tak úhlově blízko Slunci, že ji člověk mohl velmi těžko vidět. Viděla ji však sonda NASA...
Oběžná dráha Země kolem Slunce není kružnice, ale elipsa. Bod na její eliptické dráze, kde je naše krásná planeta nejblíže Slunci, se nazývá perihelium. Letošní perihelium nastává dnes 4. ledna ve 13:28 UTC, přičemž Země je od Slunce vzdálena asi 147 milionů kilometrů. Pro srovnání, při aféliu loni...
Země kolem Slunce obíhá nikoliv po kružnici, ale po elipse. Bod na její eliptické dráze, kde je naše krásná planeta nejblíže Slunci, se nazývá perihelium. Perihelium letos nastalo 2. ledna v 01:00 UTC, přičemž Země byla asi o 3 miliony mil blíže Slunci než v aféliu (6. července loňského roku), tedy...
Kometa C/2023 E1 (ATLAS) byla spatřena teprve v březnu, jedná se o další kometu nalezenou systémem ATLAS (Asteroid Terrestrial-impact Last Alert System) financovaným NASA. Dne 1. července tato kometa ATLAS dosáhla perihelia, tedy největšího přiblížení ke Slunci. Krátce poté byla kometa zachycena na...
Perihelium pro rok 2023, nejtěsnější přiblížení Země ke Slunci, nastalo 4. ledna v 16:17 UTC. Bylo to necelých 24 hodin poté, co byl pořízen tento ostrý snímek slunečního disku dalekohledem s H-alfa filtrem z australského města Sidney na planetě Zemi. H-alfa filtr propouští charakteristické červené...
Afélium pro rok 2021 nastalo 5. července. To je bod na eliptické dráze Země, kdy se nachází nejdále od Slunce. Vzdálenost od Slunce samozřejmě neurčuje roční období. Ty se řídí sklonem zemské osy rotace, takže v červenci je na severní polokouli stále ještě léto a zima na jižní. Znamená to však, že...
Proč kometě Machholz tolik chybí sloučeniny uhlíku? Bývalá sláva komety 96P/Machholz pocházela z toho, že se přibližovala ke Slunci mnohem blíže, než kterákoliv jiná krátkoperiodická kometa, jen na polovinu vzdálenosti Merkuru, a činila tak každých 5 let. Při jejím posledním přiblížení ke...
Tento dramatický výtrysk z jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenková nastal 12. srpna, pouhé hodiny před perihelem, nejtěsnějším přiblížením ke Slunci. Kometa obletí Slunce jednou za 6,45 roku a vzdálenost perihelu je asi 1,3 AU (astronomické jednotky), pořád vně oběžné dráhy Země (1 AU). Snímek...
Poté, co lízač Slunce, kometa ISON nebyla po svém průchodu perihelem vidět kosmickou sluneční observatoří, tak se pokládala za ztracenou. Ovšem včera kometa ISON pozorovatele překvapila, jelikož materiál, který putuje podél dráhy komety, se stal viditelný a dokonce rozvinul rozsáhlý...
Kometa, lízač Slunce ISON dosáhla včera 28. listopadu v 18:45 UT perihelu, svého nejtěsnějšího přiblížení ke Slunci. Kometa prošla pouze něco přes milión kilometrů nad slunečním povrchem, což je vzdálenost menší než průměr Slunce. Tyto dva panely sledují ISON před (vpravo) a po jejím těsném...
Letošní afélium, bod na pozemské eliptické dráze, kdy je Země nejdále od Slunce, nastává zítra 4. července. Pochopitelně to ale nemá žádný vliv na roční období na naší dobré planetě. Roční období určuje sklon zemské osy a nikoliv vzdálenost od Slunce, takže v červenci je na jižní polokouli...
Jasnost komet roste, když se blíží ke Slunci a koupají se v intenzivním slunečním záření. Obyčejně je ale nemožné je zároveň vidět proti převaze rozptýleného slunečního světla. Ovšem překvapující kometa McNaught, která se 12. ledna těsně přiblížila ke Slunci (prošla perihéliem) a byla...
Nová kometa Kudo-Fujikawa včera 29.ledna na své cestě vnitřní Sluneční soustavou dosáhla perihélia, svého největšího přiblížení ke Slunci. Proletěla ve vzdálenosti 28.4 miliónů kilometerů od Slunce, což je mnohem blíže k naší mateřské hvězdě než vzdálenost 57.9 miliónů kilometrů, kde se...
Úplněk je nejjasnější měsíční fáze a dnes večer se můžete postavit do světla prvního úplňku roku 2026. Úplněk nastane 3. ledna v 10:03 UTC a jen o 7 hodin později dosáhne planeta Země v 17:16 UTC perihelia 2026, nejbližšího bodu na své eliptické dráze kolem Slunce. Lednový úplněk nastal nedaleko...
Proč má kometa ATLAS takové barevné ohony? Kometa C/2024 G3 (ATLAS) prošla minulý týden hluboko uvnitř dráhy Merkuru nejblíže ke Slunci a dramaticky zjasnila. Bohužel se tehdy kometa nacházela tak úhlově blízko Slunci, že ji člověk mohl velmi těžko vidět. Viděla ji však sonda NASA...
Oběžná dráha Země kolem Slunce není kružnice, ale elipsa. Bod na její eliptické dráze, kde je naše krásná planeta nejblíže Slunci, se nazývá perihelium. Letošní perihelium nastává dnes 4. ledna ve 13:28 UTC, přičemž Země je od Slunce vzdálena asi 147 milionů kilometrů. Pro srovnání, při aféliu loni...
Země kolem Slunce obíhá nikoliv po kružnici, ale po elipse. Bod na její eliptické dráze, kde je naše krásná planeta nejblíže Slunci, se nazývá perihelium. Perihelium letos nastalo 2. ledna v 01:00 UTC, přičemž Země byla asi o 3 miliony mil blíže Slunci než v aféliu (6. července loňského roku), tedy...
Kometa C/2023 E1 (ATLAS) byla spatřena teprve v březnu, jedná se o další kometu nalezenou systémem ATLAS (Asteroid Terrestrial-impact Last Alert System) financovaným NASA. Dne 1. července tato kometa ATLAS dosáhla perihelia, tedy největšího přiblížení ke Slunci. Krátce poté byla kometa zachycena na...
Perihelium pro rok 2023, nejtěsnější přiblížení Země ke Slunci, nastalo 4. ledna v 16:17 UTC. Bylo to necelých 24 hodin poté, co byl pořízen tento ostrý snímek slunečního disku dalekohledem s H-alfa filtrem z australského města Sidney na planetě Zemi. H-alfa filtr propouští charakteristické červené...
Afélium pro rok 2021 nastalo 5. července. To je bod na eliptické dráze Země, kdy se nachází nejdále od Slunce. Vzdálenost od Slunce samozřejmě neurčuje roční období. Ty se řídí sklonem zemské osy rotace, takže v červenci je na severní polokouli stále ještě léto a zima na jižní. Znamená to však, že...
Proč kometě Machholz tolik chybí sloučeniny uhlíku? Bývalá sláva komety 96P/Machholz pocházela z toho, že se přibližovala ke Slunci mnohem blíže, než kterákoliv jiná krátkoperiodická kometa, jen na polovinu vzdálenosti Merkuru, a činila tak každých 5 let. Při jejím posledním přiblížení ke...
Tento dramatický výtrysk z jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenková nastal 12. srpna, pouhé hodiny před perihelem, nejtěsnějším přiblížením ke Slunci. Kometa obletí Slunce jednou za 6,45 roku a vzdálenost perihelu je asi 1,3 AU (astronomické jednotky), pořád vně oběžné dráhy Země (1 AU). Snímek...
Poté, co lízač Slunce, kometa ISON nebyla po svém průchodu perihelem vidět kosmickou sluneční observatoří, tak se pokládala za ztracenou. Ovšem včera kometa ISON pozorovatele překvapila, jelikož materiál, který putuje podél dráhy komety, se stal viditelný a dokonce rozvinul rozsáhlý...
Kometa, lízač Slunce ISON dosáhla včera 28. listopadu v 18:45 UT perihelu, svého nejtěsnějšího přiblížení ke Slunci. Kometa prošla pouze něco přes milión kilometrů nad slunečním povrchem, což je vzdálenost menší než průměr Slunce. Tyto dva panely sledují ISON před (vpravo) a po jejím těsném...
Letošní afélium, bod na pozemské eliptické dráze, kdy je Země nejdále od Slunce, nastává zítra 4. července. Pochopitelně to ale nemá žádný vliv na roční období na naší dobré planetě. Roční období určuje sklon zemské osy a nikoliv vzdálenost od Slunce, takže v červenci je na jižní polokouli...
Jasnost komet roste, když se blíží ke Slunci a koupají se v intenzivním slunečním záření. Obyčejně je ale nemožné je zároveň vidět proti převaze rozptýleného slunečního světla. Ovšem překvapující kometa McNaught, která se 12. ledna těsně přiblížila ke Slunci (prošla perihéliem) a byla...
Nová kometa Kudo-Fujikawa včera 29.ledna na své cestě vnitřní Sluneční soustavou dosáhla perihélia, svého největšího přiblížení ke Slunci. Proletěla ve vzdálenosti 28.4 miliónů kilometerů od Slunce, což je mnohem blíže k naší mateřské hvězdě než vzdálenost 57.9 miliónů kilometrů, kde se...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
