Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  11. srpen 2025

Astronomický snímek dne (APOD) - 11. srpen 2025

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Snímky pořízené z dosud největší blízkosti Slunce

Uznání videa: NASA, JHUAPL, Naval Research Lab, Parker Solar Probe

Každý vidí Slunce. Nikdo tam nebyl. V roce 2018 však NASA vypustila kosmickou sondu PSP (Parker Solar Probe), která má poprvé zkoumat oblasti v blízkosti Slunce. Časosběrné video ukazuje pohled do stran z zpoza slunečního štítu sondy PSP v prosinci při nejtěsnějším přiblížení jakékoliv lidmi vyrobené sondy ke Slunci, sestupující na pouhých pět slunečních průměrů nad žhavý povrch Slunce. Kamery WISPR (Wide Field Imager for Solar Probe) sondy PSP pořídily tyto záběry v průběhu sedmi hodin, zde jsou však digitálně zkomprimovány do přibližně 5 sekund. V nebývalých detailech je zde vidět sluneční koróna, včetně srážejících se výtrysků koronální hmoty (CME), přičemž daleko v pozadí přecházejí hvězdy. Slunce je nejen dominantním zdrojem energie na Zemi, ale jeho proměnlivý sluneční vítr také stlačuje zemskou atmosféru, vyvolává polární záře, ovlivňuje energetické sítě a může dokonce poškodit komunikační družice na orbitě.
Poznámka: Doporučujeme Roztáhnout stránku pro nerušené sledování videa.

Seznam odkazů v popisu

  1. APOD: 2018-08-15 Start Parkerovy sluneční sondy
  2. JHUapl.edu: Parker Solar Probe
  3. NASA: The Sun
  4. NASA: The Closest Images Ever Taken of the Sun’s Atmosphere
  5. Nature.com: A step closer to the Sun’s secrets
  6. NASA: NASA’s Parker Solar Probe Snaps Closest-Ever Images to Sun
  7. Wikipedia: Parker_Solar_Probe#Timeline
  8. APOD: 2011-11-06 Těkající oranžové Slunce
  9. Navy.mil: WIDE-FIELD IMAGER FOR PARKER SOLAR PROBE (WISPR)
  10. Gstatic.com: Foto: Kočička :-)
  11. APOD: 2023-05-16 Úplné zatmění: Velká korona
  12. NASA: What is a coronal mass ejection or CME?
  13. APOD: 2024-02-19 Pohled stranou ze sondy Parker Solar Probe
  14. Energy.gov: Energy Sources
  15. APOD: 2000-03-18 Vítr ze Slunce
  16. NASA: The Impact of Flares

Štítky: Cme, Slunce, Parker


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »