Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  17. srpen 2025

Astronomický snímek dne (APOD) - 17. srpen 2025

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Mraky Asperitas nad Novým Zélandem

Uznání a copyright: Witta Priester

Co je to za mraky? Přestože jejich příčina je v současné době neznámá, nezdá se, že by tyto neobvyklé atmosférické struktury, jakkoli hrozivé se mohou zdát, byly předzvěstí meteorologické zkázy. Oblaka asperitas, která byla jako samostatný typ oblaku oficiálně uznána teprve v loňském roce, mohou ohromovat svým vzhledem, neobvyklým výskytem a jsou poměrně málo prozkoumaná. Zatímco většina nízkých oblaků je dole plochá, oblaka asperitas mají podle všeho pod sebou významnou vertikální strukturu. Spekuluje se proto, že oblaka asperitas by mohla souviset s čočkovitými oblaky, které se tvoří v blízkosti hor, nebo s bouřkami souvisejícími oblaky mamatus, nebo třeba s fénem, typem suchého sestupného větru, který proudí od hor. Oblaka právě z takového větru zvaného Canterburský oblouk proudí směrem k východnímu pobřeží novozélandského Jižního ostrova. Na snímku pořízeném v roce 2005 nad Hanmer Springs v Canterbury, Nový Zéland jsou vidět velké detaily částečně proto, že sluneční světlo osvětluje zvlněná oblaka ze strany.

Seznam odkazů v popisu

  1. APOD: 2017-02-26 Supercela bouřkového mraku nad Montanou
  2. Ucar.edu: Cloud Types
  3. Wikipedia: Asperitas_(cloud)
  4. StackExchange.com: Why do clouds generally look flat at the bottom?
  5. CloudAppreciationSociety.org: An Update on the Asperatus Cloud
  6. BoredPanda.com: Foto: funny-cats-dogs-stuck-furniture-31.jpg :-)
  7. USAToday.com: 'New' cloud to have its day in the sun
  8. APOD: 2009-01-21 Čočkovité mračno nad Novým Zélandem
  9. APOD: 2023-02-12 Mraky mamatus nad Nebraskou
  10. Wikipedia: Foehn_wind
  11. Wikipedia: Nor'west_arch
  12. Wikipedia: Canterbury_arch
  13. Wikipedia: South_Island,_New_Zealand
  14. Flickr.com: Asperitas Cloud, formerly Undulatus Asperatus
  15. YouTube.com: Hanmer Springs Waterfall Walk, New Zealand
  16. Wikipedia: Canterbury_Region
  17. Wikipedia: New_Zealand
  18. NASA: How Do Clouds Form?

Štítky: Mračna, Mraky asperitass, Undulatus asperatus


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Alcyone

Snímek zachycuje hvězdu Alcyone (\eta Tauri), nejjasnějšího člena slavné otevřené hvězdokupy Plejády (M45) v souhvězdí Býka. Alcyone je horký modrobílý obr, který září přibližně 2 400krát svítivěji než naše Slunce a nachází se ve vzdálenosti zhruba 440 světelných let. Hvězda je obklopena jemným mezihvězdným prachem, který odráží její intenzivní modré světlo a vytváří tak charakteristickou reflexní mlhovinu typickou pro celou tuto hvězdokupu.

Další informace »