Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  01. září 2025

Astronomický snímek dne (APOD) - 01. září 2025

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Kalisto: Špinavá potlučená ledová koule

Uznání: NASA, JPL-Caltech, Voyager 2; Processing & License: Kevin M. Gill;

Jeho povrch je z celé Sluneční soustavy nejhustěji pokrytý krátery, ale co je uvnitř? Jupiterův měsíc Kalisto je otlučená koule špinavého ledu, která je větší než planeta Merkur. V 90. letech 20. století a počátkem 21. století jej navštívila sonda NASA Galileo, ale nedávno znovu zpracovaný snímek pochází z průletu sondy NASA Voyager 2 v roce 1979. Tento měsíc by se zdál tmavší, nebýt tapiserie světlého popraskaného povrchového ledu, který vznikl za eony impaktů. Vnitřek Kalista je potenciálně ještě zajímavější, protože by se v něm mohla nacházet vnitřní vrstva kapalné vody. Toto potenciální podzemní moře je kandidátem na to, že by mohlo hostit život, podobně jako u sesterských měsíců Europy a Ganymeda. Kalisto je o něco větší než Luna, pozemský Měsíc, a i přes vysoký obsah ledu je i více hmotný. K Jupiteru nyní míří mise ESA JUICE a NASA Europa Clipper, aby lépe prozkoumaly jeho největší měsíce.
Oprava: Na chybu překladu hmotnosti měsíce Kalisto upozornil Dominik Kruppa.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Jupiter
  2. NASA: Callisto is the most heavily cratered object in our solar system.
  3. NASA: Mercury
  4. NASA: Galileo changed the way we look at our solar system
  5. Wikimedia: File:Callisto - July 8 1979 (38926064465).jpg
  6. NASA: Voyager 2 - First to visit all four giant planets
  7. DreamsTime.com: Foto: Kočka u popraskaného skla :-)
  8. APOD: 1998-11-06 Cutaway Callisto: Ice, Rock, and Ocean?
  9. NASA: Ocean Inside Jupiter's Moon Callisto May Have Cushioned Big Impact
  10. NumberAnalytics.com: The Astrobiological Potential of Callisto
  11. APOD: 2024-03-29 Europa z Galilea
  12. APOD: 2023-11-28 Ganymed ze sondy Juno
  13. Wikipedia: Luna_(name)
  14. NASA: The Moon
  15. APOD: 2017-05-23 Přílet k Jupiteru
  16. ESA.int: JUICE: Jupiter Icy Moons Explorer
  17. NASA: Europa Clipper: Europa Clipper launched Oct. 14, 2024, on a journey to explore Europa, Jupiter's ocean world.
  18. NASA: The Galilean Satellites

Štítky: Jupiter, Callisto, Ledová koule


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »