Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  31. srpen 2025

Astronomický snímek dne (APOD) - 31. srpen 2025

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

NGC 7027: Planetární mlhovina Polštář

Uznání NASA, ESA, Hubble; Processing: Delio Tolivia Cadrecha

Co vytvořilo tuto neobvyklou planetární mlhovinu? Mlhovina NGC 7027 zvaná Polštář nebo Létající koberec je jednou z nejmenších, nejjasnějších a nejneobvykleji tvarovaných známých planetárních mlhovin. Vzhledem k rychlosti jejího rozpínání se NGC 7027 začala poprvé rozpínat, jak lze pozorovat ze Země, asi před 600 lety. Po většinu své historie tato planetární mlhovina odhazovala obálky, jak je vidět v modré barvě na snímku z Hubblova kosmického dalekohledu. V moderní době však z neznámých důvodů začala vyvrhovat plyn a prach (viditelný v hnědé barvě) ve specifických směrech, které vytvořily nový obrazec, který má zjevně čtyři rohy. Co se nachází v centru mlhoviny není známo, přičemž jedna hypotéza praví, že se jedná o těsný dvojhvězdný systém, kde jedna hvězda vyvrhuje plyn na nepravidelný disk obíhající kolem druhé hvězdy. NGC 7027 byla objevena v roce 1878, je asi 3 000 světelných roků daleko a dá se pozorovat běžným dalekohledem ze zahrádky v souhvězdí Labutě (Cygnus).

Seznam odkazů v popisu

  1. SpaceTelescope.org: Stunning New Hubble Images Reveal Stars Gone Haywire
  2. Wikipedia: Planetary_nebula
  3. Wikipedia: NGC_7027
  4. Instagram.com: deliotolivia: Mi APOD (Foto astronómica del día de la NASA) del 26 de Agosto de 2013. NGC 7027.
  5. NASA: Hubble Space Telescope
  6. ImgFlip.com: Foto: Pejsek :-)
  7. APOD: 2021-09-26 Mlhovina Červený čtverec
  8. Harvard.edu: First Results from a Panchromatic WFC3 Imaging Study of the Young, Rapidly Evolving Planetary Nebulae NGC 7027 and NGC 6302
  9. APOD: 2006-05-21 Podvojná soustava přechodného polaru
  10. NASA: What Is a Light-Year?
  11. SpaceTelescope.org: Zooming-in to NGC 7027
  12. EarthSky.org: What’s a constellation? What’s an asterism?
  13. Wikipedia: Cygnus_(souhvězdí)

Štítky: NGC 7027, Planetární mlhovina, Shells


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »