Co vytvořilo tuto neobvyklou planetární mlhovinu? Mlhovina NGC 7027 zvaná Polštář nebo Létající koberec je jednou z nejmenších, nejjasnějších a nejneobvykleji tvarovaných známých planetárních mlhovin. Vzhledem k rychlosti jejího rozpínání se NGC 7027 začala poprvé rozpínat, jak lze pozorovat ze...
Jaká je nejbližší aktivní galaxie k planetě Zemi? Je to galaxie Centaurus A, katalogizovaná jako NGC 5128 a vzdálená pouhých 12 milionů světelných roků. Galaxie Centaurus A vznikla srážkou dvou jinak normálních galaxií a vykazuje několik charakteristických rysů včetně tmavého prachového...
Co jsou to za podivné kruhy? Tyto na prach bohaté prstence jsou nejspíš 3D obálky, ale jak vznikly zústává předmětem výzkumu. Kde vznikly je dobře známo: ve dvojhvězdném systému, který je asi 6000 světelných roků daleko v souhvězdí Labuti (Cygnus) a jde o systém, kterému dominuje Wolf-Rayetova...
Jak rostou galaxie? Hubblův kosmický dalekohled pořídil snímek neobvyklé eliptické galaxie PGC 42871 a tak pomohl s odpovědí. Důvod, proč je tato galaxie obklopena četnými vrstvami obálek hvězd může pomoci s odpovědí, jak se vyvinula. V difúzních obálkách jsou zanořené hmotné kulové...
Co se děje s galaxií NGC 474? Četné vrstvy emise vypadají zvlášť a nečekaně složité, přestože je tato eliptická galaxie na méně hloubkových snímcích poměrně bezvýrazná. Příčina těch obálek není v současnosti známá, ale možná to jsou slapové ohony, které souvisejí s troskami po pohlcení mnoha...
Vidíte ji? Slavný Messierův objekt M89 je zdánlivě jednoduchá eliptická galaxie, obklopená slabými obálkami a vlečkami. Proč tam ty obálky jsou není v současnosti známo, ale možná souvisí se slapovými ohony po troskách četných absorbovaných menších galaxií v několika minulých miliardách...
Co se to děje s galaxií NGC 474? Mnohonásobné emisní vrstvy se jeví podivně komplexní a vzhledem k poměrně bezvýraznému vzhledu této eliptické galaxie na ne tolik hloubkových snímcích dosti nečekané. Příčina obálek sice zůstává neznámá, ale možná že souvisí se slapovými ohony trosek po...
Čím jsou způsobeny obálky v pekuliární galaxii Cen A? V roce 2002 byl zveřejněn fascinující snímek pekuliární galaxie Centaurus A, který byl zpracován tak, aby vynikl slabý modrý oblouk, který znamená probíhající srážku s menší galaxií. Dalším zajímavým útvarem v Cen A je systém...
Co vytvořilo tuto neobvyklou planetární mlhovinu? Mlhovina NGC 7027 zvaná Polštář nebo Létající koberec je jednou z nejmenších, nejjasnějších a nejneobvykleji tvarovaných známých planetárních mlhovin. Vzhledem k rychlosti jejího rozpínání se NGC 7027 začala poprvé rozpínat, jak lze pozorovat ze...
Jaká je nejbližší aktivní galaxie k planetě Zemi? Je to galaxie Centaurus A, katalogizovaná jako NGC 5128 a vzdálená pouhých 12 milionů světelných roků. Galaxie Centaurus A vznikla srážkou dvou jinak normálních galaxií a vykazuje několik charakteristických rysů včetně tmavého prachového...
Co jsou to za podivné kruhy? Tyto na prach bohaté prstence jsou nejspíš 3D obálky, ale jak vznikly zústává předmětem výzkumu. Kde vznikly je dobře známo: ve dvojhvězdném systému, který je asi 6000 světelných roků daleko v souhvězdí Labuti (Cygnus) a jde o systém, kterému dominuje Wolf-Rayetova...
Jak rostou galaxie? Hubblův kosmický dalekohled pořídil snímek neobvyklé eliptické galaxie PGC 42871 a tak pomohl s odpovědí. Důvod, proč je tato galaxie obklopena četnými vrstvami obálek hvězd může pomoci s odpovědí, jak se vyvinula. V difúzních obálkách jsou zanořené hmotné kulové...
Co se děje s galaxií NGC 474? Četné vrstvy emise vypadají zvlášť a nečekaně složité, přestože je tato eliptická galaxie na méně hloubkových snímcích poměrně bezvýrazná. Příčina těch obálek není v současnosti známá, ale možná to jsou slapové ohony, které souvisejí s troskami po pohlcení mnoha...
Vidíte ji? Slavný Messierův objekt M89 je zdánlivě jednoduchá eliptická galaxie, obklopená slabými obálkami a vlečkami. Proč tam ty obálky jsou není v současnosti známo, ale možná souvisí se slapovými ohony po troskách četných absorbovaných menších galaxií v několika minulých miliardách...
Co se to děje s galaxií NGC 474? Mnohonásobné emisní vrstvy se jeví podivně komplexní a vzhledem k poměrně bezvýraznému vzhledu této eliptické galaxie na ne tolik hloubkových snímcích dosti nečekané. Příčina obálek sice zůstává neznámá, ale možná že souvisí se slapovými ohony trosek po...
Čím jsou způsobeny obálky v pekuliární galaxii Cen A? V roce 2002 byl zveřejněn fascinující snímek pekuliární galaxie Centaurus A, který byl zpracován tak, aby vynikl slabý modrý oblouk, který znamená probíhající srážku s menší galaxií. Dalším zajímavým útvarem v Cen A je systém...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
Snímek zachycuje hvězdu Alcyone (\eta Tauri), nejjasnějšího člena slavné otevřené hvězdokupy Plejády (M45) v souhvězdí Býka. Alcyone je horký modrobílý obr, který září přibližně 2 400krát svítivěji než naše Slunce a nachází se ve vzdálenosti zhruba 440 světelných let. Hvězda je obklopena jemným mezihvězdným prachem, který odráží její intenzivní modré světlo a vytváří tak charakteristickou reflexní mlhovinu typickou pro celou tuto hvězdokupu.
