Co vytvořilo tuto neobvyklou planetární mlhovinu? Mlhovina NGC 7027 zvaná Polštář nebo Létající koberec je jednou z nejmenších, nejjasnějších a nejneobvykleji tvarovaných známých planetárních mlhovin. Vzhledem k rychlosti jejího rozpínání se NGC 7027 začala poprvé rozpínat, jak lze pozorovat ze...
Jaká je nejbližší aktivní galaxie k planetě Zemi? Je to galaxie Centaurus A, katalogizovaná jako NGC 5128 a vzdálená pouhých 12 milionů světelných roků. Galaxie Centaurus A vznikla srážkou dvou jinak normálních galaxií a vykazuje několik charakteristických rysů včetně tmavého prachového...
Co jsou to za podivné kruhy? Tyto na prach bohaté prstence jsou nejspíš 3D obálky, ale jak vznikly zústává předmětem výzkumu. Kde vznikly je dobře známo: ve dvojhvězdném systému, který je asi 6000 světelných roků daleko v souhvězdí Labuti (Cygnus) a jde o systém, kterému dominuje Wolf-Rayetova...
Jak rostou galaxie? Hubblův kosmický dalekohled pořídil snímek neobvyklé eliptické galaxie PGC 42871 a tak pomohl s odpovědí. Důvod, proč je tato galaxie obklopena četnými vrstvami obálek hvězd může pomoci s odpovědí, jak se vyvinula. V difúzních obálkách jsou zanořené hmotné kulové...
Co se děje s galaxií NGC 474? Četné vrstvy emise vypadají zvlášť a nečekaně složité, přestože je tato eliptická galaxie na méně hloubkových snímcích poměrně bezvýrazná. Příčina těch obálek není v současnosti známá, ale možná to jsou slapové ohony, které souvisejí s troskami po pohlcení mnoha...
Vidíte ji? Slavný Messierův objekt M89 je zdánlivě jednoduchá eliptická galaxie, obklopená slabými obálkami a vlečkami. Proč tam ty obálky jsou není v současnosti známo, ale možná souvisí se slapovými ohony po troskách četných absorbovaných menších galaxií v několika minulých miliardách...
Co se to děje s galaxií NGC 474? Mnohonásobné emisní vrstvy se jeví podivně komplexní a vzhledem k poměrně bezvýraznému vzhledu této eliptické galaxie na ne tolik hloubkových snímcích dosti nečekané. Příčina obálek sice zůstává neznámá, ale možná že souvisí se slapovými ohony trosek po...
Čím jsou způsobeny obálky v pekuliární galaxii Cen A? V roce 2002 byl zveřejněn fascinující snímek pekuliární galaxie Centaurus A, který byl zpracován tak, aby vynikl slabý modrý oblouk, který znamená probíhající srážku s menší galaxií. Dalším zajímavým útvarem v Cen A je systém...
Co vytvořilo tuto neobvyklou planetární mlhovinu? Mlhovina NGC 7027 zvaná Polštář nebo Létající koberec je jednou z nejmenších, nejjasnějších a nejneobvykleji tvarovaných známých planetárních mlhovin. Vzhledem k rychlosti jejího rozpínání se NGC 7027 začala poprvé rozpínat, jak lze pozorovat ze...
Jaká je nejbližší aktivní galaxie k planetě Zemi? Je to galaxie Centaurus A, katalogizovaná jako NGC 5128 a vzdálená pouhých 12 milionů světelných roků. Galaxie Centaurus A vznikla srážkou dvou jinak normálních galaxií a vykazuje několik charakteristických rysů včetně tmavého prachového...
Co jsou to za podivné kruhy? Tyto na prach bohaté prstence jsou nejspíš 3D obálky, ale jak vznikly zústává předmětem výzkumu. Kde vznikly je dobře známo: ve dvojhvězdném systému, který je asi 6000 světelných roků daleko v souhvězdí Labuti (Cygnus) a jde o systém, kterému dominuje Wolf-Rayetova...
Jak rostou galaxie? Hubblův kosmický dalekohled pořídil snímek neobvyklé eliptické galaxie PGC 42871 a tak pomohl s odpovědí. Důvod, proč je tato galaxie obklopena četnými vrstvami obálek hvězd může pomoci s odpovědí, jak se vyvinula. V difúzních obálkách jsou zanořené hmotné kulové...
Co se děje s galaxií NGC 474? Četné vrstvy emise vypadají zvlášť a nečekaně složité, přestože je tato eliptická galaxie na méně hloubkových snímcích poměrně bezvýrazná. Příčina těch obálek není v současnosti známá, ale možná to jsou slapové ohony, které souvisejí s troskami po pohlcení mnoha...
Vidíte ji? Slavný Messierův objekt M89 je zdánlivě jednoduchá eliptická galaxie, obklopená slabými obálkami a vlečkami. Proč tam ty obálky jsou není v současnosti známo, ale možná souvisí se slapovými ohony po troskách četných absorbovaných menších galaxií v několika minulých miliardách...
Co se to děje s galaxií NGC 474? Mnohonásobné emisní vrstvy se jeví podivně komplexní a vzhledem k poměrně bezvýraznému vzhledu této eliptické galaxie na ne tolik hloubkových snímcích dosti nečekané. Příčina obálek sice zůstává neznámá, ale možná že souvisí se slapovými ohony trosek po...
Čím jsou způsobeny obálky v pekuliární galaxii Cen A? V roce 2002 byl zveřejněn fascinující snímek pekuliární galaxie Centaurus A, který byl zpracován tak, aby vynikl slabý modrý oblouk, který znamená probíhající srážku s menší galaxií. Dalším zajímavým útvarem v Cen A je systém...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 7. do 12. 7. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a 11. 7. bude poblíž hvězdokupy Plejády. Večer je nízko na západě Venuše a potká se s Regulem. Ráno je vidět Saturn se slabým Neptunem a velmi nízko už i Mars a Uran. Aktivita Slunce zůstává poměrně vysoká, i když velké skvrny již zapadají, protože další zajímavá aktivní oblast vylézá. Kolem planetky Torifune proletěla úspěšně japonská sonda Hayabusa, mezitím u jiné planetky Kamoʻoalewa kotví čínská Tianwen 2, ale o její misi zatím Čína mlčí. Do kosmu se chystá česká čistě studentská družice KOSTKA. Před 15 lety se na oběžnou dráhu vydal poslední raketoplán (Atlantis k ISS).
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co
10P/Tempel 2 – návrat známej periodickej kométy V závere noci z 20. na 21. júna 2026, už nad ránom, som ako poslednú z trojice komét zachytil 10P/Tempel 2. Na snímke sa nachádza v blízkosti stredu záberu ako kompaktný zelenkastý difúzny obláčik s jasnejšou centrálnou kondenzáciou. Výrazný chvost tu nedominuje; viditeľná je skôr jemná koma, ktorá sa nenápadne rozplýva v bohatom hviezdnom poli. 10P/Tempel 2 patrí medzi krátkoperiodické kométy Jupiterovej rodiny. Nejde teda o jednorazového návštevníka z veľmi vzdialených oblastí Slnečnej sústavy, ale o teleso, ktoré sa k Slnku pravidelne vracia približne raz za 5,36 roka. Objavil ju 4. júla 1873 nemecký astronóm Ernst Wilhelm Leberecht Tempel. Rok 2026 je pre túto kométu veľmi priaznivým návratom. V čase snímania sa už postupne zjasňovala a približovala sa k perihéliu, ktorým má prejsť 2. augusta 2026 vo vzdialenosti približne 1,42 AU od Slnka. Najbližšie k Zemi sa dostane krátko nato, 3. augusta 2026, približne na 0,41 AU. V okolí 21. júna sa jej jasnosť odhadovala približne na 10. magnitúdu, takže išlo skôr o objekt pre fotografiu alebo väčší ďalekohľad než pre vizuálne pozorovanie malým prístrojom. Na rozdiel od dramatických komét s dlhými chvostmi pôsobí 10P/Tempel 2 na tejto fotografii pokojne a nenápadne. Práve to však dobre vystihuje jej povahu – pravidelne sa vracajúceho kometárneho telesa, ktoré pri každom priblížení k Slnku znova ožíva sublimáciou ľadu a uvoľňovaním prachu. Táto snímka uzatvára moju kometárnu trojicu z jednej júnovej noci: od slabších objektov v hustých hviezdnych poliach až po známu periodickú kométu, ktorá sa v roku 2026 vracia za veľmi priaznivých geometrických podmienok. Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 12x90sec. R, 12x90sec. G, 10x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 21.6.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
