Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  13. říjen 2022

Astronomický snímek dne (APOD) - 13. říjen 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Prachové obálky kolem WR 140 z Webba

Uznání: NASA, ESA, CSA, JWST, MIRI, ERS Program 1349; Processing: Judy Schmidt

Co jsou to za podivné kruhy? Tyto na prach bohaté prstence jsou nejspíš 3D obálky, ale jak vznikly zústává předmětem výzkumu. Kde vznikly je dobře známo: ve dvojhvězdném systému, který je asi 6000 světelných roků daleko v souhvězdí Labuti (Cygnus) a jde o systém, kterému dominuje Wolf-Rayetova hvězda WR 140. Wolf-Rayetovy hvězdy jsou hmotné, jasné a známé svými bouřlivými větry. Jsou též známé tím, že vytvářejí a rozptylují těžší prvky jako je uhlík, které jsou stavebními bloky mezihvězdného prachu. Druhá složka dvojhvězdy je také jasná a hmotná, ale není tak aktivní. Obě velké hvězdy se spolu přetahují na protáhlé dráze, na které se k sobě přibližují každých 8 let. Při největším přiblížení se zvyšuje rentgenové záření systému a zřejmě také množství prachu vyvrhovaného do vesmíru, který vytváří další obálku. featured Infračervený snímek z nového Webbova kosmického dalekohledu rozlišuje větší podrobnosti a více prachových obálek, než kdy dříve.

Seznam odkazů v popisu

  1. STScI.edu: Space Telescope Science Institute: PROGRAM INFORMATION
  2. Wikipedia: Binary_star
  3. NASA: What Is a Light-Year?
  4. Harvard.edu: Chandra: Cygnus (swan) also (modern) Northern Cross
  5. Wikipedia: WR_140
  6. Wikipedia: Wolf–Rayet star
  7. APOD: 2020-03-08 Wolf Rayetova hvězda 124: Stroj na hvězdný vítr
  8. APOD: 2020-08-09 Původ prvků
  9. LANL.gov: Carbon
  10. APOD: 2003-07-06 Fraktální mezihvězdný prach zblízka
  11. APOD: 1997-02-19 __dvojhvězdy_
  12. Purina.co.uk: Foto: Spící kočka :-)
  13. ScienceAlert.com: Extraordinary Phenomenon in Space Captured by Spellbinding New Image
  14. Wikipedia: Jousting
  15. Wikipedia: File:Animation_of_Orbital_eccentricity.gif
  16. NASA: X-Rays
  17. Harvard.edu: Competitive X-Ray and Optical Cooling in the Collisionless Shocks of WR 140
  18. Twitter: Judy Schmidt: Some kind of spiral nebula around WR140
  19. NASA: James Webb Telescope Overview
  20. Youtu.be: ERS Program 1349: Decoding Smoke Signals in the Glare of a Wolf-Rayet Binary
  21. Wikimedia: File:WR140.png

Štítky: Shells, Wolf rayet star, WR 140


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »