Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  15. prosinec 2025

Astronomický snímek dne (APOD) - 15. prosinec 2025

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Geminidy nad zasněženými horami

Uznání a copyright: Tomáš Slovinský

Odkud všechny ty meteory přilétají? Z hlediska směru na obloze je jasnou odpovědí souhvězdí Blíženců (Gemini). Proto se hlavní meteorický roj v prosinci nazývá Geminidy, protože všechny meteory roje jako by vycházely z radiantu v Blížencích. Trojrozměrně však úlomky velikosti písku vyvržené z neobvyklé planetky 3200 Phaethon sledují dobře definovanou dráhu kolem našeho Slunce a část dráhy, která se blíží k Zemi, je superponována před souhvězdí Blíženců (Gemini). Proto když Země překročí tuto dráhu, objeví se radiant padajících úlomků v Blížencích. Kompozice mnoha snímků pořízených v posledních dnech tmavou oblohou zachycuje zasněžené vrcholky Belianských Tater na Slovensku. Jsou vidět četné jasné meteory z meteorického roje Geminid. Nad obzorem je vidět Orion a nejbližší jasná hvězda radiantu je Castor.

Přehled APODu: Přednáška RJN pro Night Sky Network.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Gemini_(constellation)
  2. NASA: What Is a Meteor Shower?
  3. NASA: Geminids
  4. APOD: 2022-12-25 Geminidy a palčáky
  5. Wikipedia: Meteors
  6. Wikipedia: 3200 Phaethon
  7. NASA: Earth
  8. Wikipedia: Gemini_(constellation)
  9. APOD: 2018-08-08 Animace: Meteorický roj Perseidy
  10. Wikipedia: Radiant_(meteor_shower)
  11. APOD: 2021-08-15 Déšť Perseid
  12. Instagram.com: slovinsky.art: Christmas Geminids wonder ????✨
  13. StaticFlickr.com: Foto: Zdrcená kočička :-)
  14. Wikipedia: Slovakia
  15. Wikipedia: Belianske_Tatras
  16. APOD: 2008-11-25 Bolid nad Edmontonem
  17. Wikipedia: Geminids
  18. APOD: 2024-01-31 Východ Orionu nad Sněžkou
  19. EarthSky.org: Castor is 6 stars in one

Štítky: Meteorický roj, Geminids, Hory


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »