Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  04. leden 2026

Astronomický snímek dne (APOD) - 04. leden 2026

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Einsteinův kříž gravitační čočkou

Uznání a license: NSF, NOIRLab, AURA, WIYN; Processing: J. Rhoads (Arizona State U.) et al.

Většina galaxií má jedno jádro, má tato galaxie čtyři? Podivná odpověď vede astronomy k závěru, že jádro okolní galaxie není na tomto snímku vůbec vidět. Centrální čtyřlístek je spíše světlo vyzařované za kvasarem. Gravitační pole galaxie v popředí štěpí světlo z tohoto vzdáleného kvasaru na čtyři různé obrazy. Aby byl takovýto přelud patrný, musí být kvasar v zákrytu za středem hmotné galaxie. Obecný jev je znám jako gravitační čočka a tento konkrétní případ je znám jako Einsteinův kříž. Ještě podivnější je, že obrazy Einsteinova kříže se liší v relativní jasnosti, kterou občas zvyšuje dodatečné gravitační mikročočkování způsobované specifickými hvězdami galaxie v popředí.

Téměř v hyperprostoru: Generátor náhodných APODů.

Seznam odkazů v popisu

  1. AAS.org: American Astronomical Society: About a Career in Astronomy
  2. NOIRLab.edu: Einstein Cross
  3. Wikipedia: Four-leaf_clover
  4. Wikipedia: Quasar
  5. NASA: What Is Gravity?
  6. NASA: gravitational-lens-diagram-simple.jpg
  7. NASA: Quasars
  8. APOD: 1999-03-31 PG 1115+080: A Gravitational Cloverleaf
  9. APOD: 2022-02-22 Ilustrace: Raný kvazar
  10. Reddit.com: Six of Seven, cuddle pile on the balcony
  11. NASA: Gravitational Lenses
  12. UA.edu: The Einstein Cross gravitational lens 2237+030
  13. APOD: 1996-12-15 Microlensing of the Einstein Cross
  14. Wikipedia: Gravitational_microlensing

Štítky: Zobrazení gravitační čočkou, Kvasar, Einsteinův kříž


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »