Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  26. únor 2026

Astronomický snímek dne (APOD) - 26. únor 2026

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Webb a Hubble: IC 5332

Uznání: ESA/Webb, NASA, CSA, J. Lee and the PHANGS-JWST and PHANGS-HST Teams
Text: Cecilia Chirenti (NASA GSFC, UMCP, CRESST II)

Jak vypadá vesmír přes infračervené brýle? Naše oči vidí pouze viditelné světlo, ale astronomové chtějí vidět víc. Dnešní APOD ukazuje spirální galaxii IC 5332, jak ji vidí dva dalekohledy NASA: Webb ve středním infračerveném a Hubble v ultrafialovém a viditelném světle. Pro přepínání mezi oběma vesmírnými pohledy stačí posunout kurzor nad obrázek (nebo postupujte podle tohoto odkazu). Hubblův snímek zvýrazňuje spirální ramena galaxie oddělená tmavými oblastmi, zatímco Webbův snímek odhaluje jemnější, spletitější strukturu. Mezihvězdný prach rozptyluje a pohlcuje světlo hvězd v galaxii, což způsobuje na Hubblově snímku tmavé prachové pruhy , které poté vyzařují teplo v infračerveném světle, takže prach na Webbově snímku září. Přístroj MIRI (Mid-InfraRed Instrument) na Webbu musí pracovat při chladné teplotě -266 ºC (nebo - 447 ºF), jinak by detekoval infračervené záření samotného dalekohledu. Kombinace těchto pozorování umožňuje astronomům propojit "malé měřítko" plynu a hvězd se skutečně velkým měřítkem galaktické struktury a vývoje.

Seznam odkazů v popisu

  1. WikiHow.com: How to Build Near Infrared Goggles
  2. NASA: Visible Light
  3. NASA: Galaxy Types
  4. Wikipedia: IC_5332
  5. NASA: National Aeronautics and Space Administration
  6. NASA: James Webb Space Telescope
  7. NASA: Infrared Waves
  8. NASA: Hubble Space Telescope
  9. NASA: Ultraviolet Waves
  10. APOD: IC5332hubble2209b_1024.jpg
  11. Wikipedia: Spiral_arm
  12. Unsplash.com: Foto: černá kočka s bílýma očima :-)
  13. NASA: Be Glad You Don’t Have to Dust in Space!
  14. NASA: NGC 253: Dusty Island Universe
  15. NASA: Beyond Visible Light
  16. NASA: Mid-Infrared Instrument (MIRI)
  17. EsaWebb.org: Webb’s Icy Instrument Reveals Complex Structures
  18. STScI.edu: Physics at High Angular resolution in Nearby GalaxieS

Štítky: Spirální galaxie, Ic5332, Multiwavelength


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »