Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  26. únor 2026

Astronomický snímek dne (APOD) - 26. únor 2026

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Webb a Hubble: IC 5332

Uznání: ESA/Webb, NASA, CSA, J. Lee and the PHANGS-JWST and PHANGS-HST Teams
Text: Cecilia Chirenti (NASA GSFC, UMCP, CRESST II)

Jak vypadá vesmír přes infračervené brýle? Naše oči vidí pouze viditelné světlo, ale astronomové chtějí vidět víc. Dnešní APOD ukazuje spirální galaxii IC 5332, jak ji vidí dva dalekohledy NASA: Webb ve středním infračerveném a Hubble v ultrafialovém a viditelném světle. Pro přepínání mezi oběma vesmírnými pohledy stačí posunout kurzor nad obrázek (nebo postupujte podle tohoto odkazu). Hubblův snímek zvýrazňuje spirální ramena galaxie oddělená tmavými oblastmi, zatímco Webbův snímek odhaluje jemnější, spletitější strukturu. Mezihvězdný prach rozptyluje a pohlcuje světlo hvězd v galaxii, což způsobuje na Hubblově snímku tmavé prachové pruhy , které poté vyzařují teplo v infračerveném světle, takže prach na Webbově snímku září. Přístroj MIRI (Mid-InfraRed Instrument) na Webbu musí pracovat při chladné teplotě -266 ºC (nebo - 447 ºF), jinak by detekoval infračervené záření samotného dalekohledu. Kombinace těchto pozorování umožňuje astronomům propojit "malé měřítko" plynu a hvězd se skutečně velkým měřítkem galaktické struktury a vývoje.

Seznam odkazů v popisu

  1. WikiHow.com: How to Build Near Infrared Goggles
  2. NASA: Visible Light
  3. NASA: Galaxy Types
  4. Wikipedia: IC_5332
  5. NASA: National Aeronautics and Space Administration
  6. NASA: James Webb Space Telescope
  7. NASA: Infrared Waves
  8. NASA: Hubble Space Telescope
  9. NASA: Ultraviolet Waves
  10. APOD: IC5332hubble2209b_1024.jpg
  11. Wikipedia: Spiral_arm
  12. Unsplash.com: Foto: černá kočka s bílýma očima :-)
  13. NASA: Be Glad You Don’t Have to Dust in Space!
  14. NASA: NGC 253: Dusty Island Universe
  15. NASA: Beyond Visible Light
  16. NASA: Mid-Infrared Instrument (MIRI)
  17. EsaWebb.org: Webb’s Icy Instrument Reveals Complex Structures
  18. STScI.edu: Physics at High Angular resolution in Nearby GalaxieS

Štítky: Spirální galaxie, Ic5332, Multiwavelength


39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »