Krabí mlhovina je katalogizovaná jako M1, první objekt ve slavném seznamu Charlese Messiera věcí, které nejsou kometami. O Krabí mlhovině je nyní známo, že je to zbytek supernovy, rozpínající se mračno trosek ze smrtící exploze hmotné hvězdy, která byla na Zemi pozorována v roce 1054. Tento nový...
Tento vzrušující a ne tak dobře známý pohled na Mlhovinu v Orionu je vizualizací založenou na astronomických datech a vykreslovacích technikách. Digitálně modelovaný obraz z blízka a velice osobně této slavné hvězdné kolébky, která je normálně vidět ve vzdálenosti 1500 světelných let, ukazuje...
Tento vzrušující a neznámý pohled na mlhovinu v Orionu je vizualizací založenou na astronomických datech a technikách výroby filmů. Digitálně vymodelovaný pohled na slavnou porodnici hvězd, která je normálně vidět ze vzdálenosti 1500 světelných let, je jak by se jevil člověku zblízka a přechází...
Krabí mlhovina je katalogizována jako M1, tedy první objekt ve slavném seznamu Charlese Messiera objektů, které nejsou kometami. O Krabí mlhovině je nyní známo, že se jedná o zbytek supernovy, rozpínající se mračno trosek po smrtící explozi hmotné hvězdy, která byla na Zemi spatřena v roce...
Při letošním Mezinárodním roku světla můžeme oslavit astronomii tímto podrobným snímkem, který ukazuje aktivní galaxii Cygnus A ve světle celého elektromagnetického spektra. Z obrázku, na němž jsou i rentgenová data z observatoře Chandra (modře) je vidět, že Cygnus A je nesmírným zdrojem...
Aktivní galaxie NGC 1275 je centrální dominantní člen velké a poměrně blízké Kupy galaxií v Perseu. Tato aktivní galaxie vypadá ve viditelném světle dosti divoce a je také silným zdrojem rentgenové a rádiové emise. NGC 1275 nabírá hmotu jak do ní padají celé galaxie a nakonec...
Čínští astronomové zaznamenali v roce 185 po Kristu objevení se nové hvězdy v asterismu Nanmen v části oblohy idetifikované na moderních hvězdných mapách hvězdami alfa a beta Centauri. Nová hvězda byla vidět celé měsíce a považuje se za první zaznamenanou supernovu. Tento kompozitní obraz...
Když 28. března družice Země Swift detekovala ze zdroje GRB 110328A vzplanutí vysokofrekvenčního gama záření, tak náhle začala symfonie celoplanetárního pozorování. Když ten samý zdroj po 45 minutové přestávce zase vzplanul, bylo jasné, že toto není typický gama záblesk. Dvanáct hodin...
Aktivní galaxie NGC 1275 je centrální a dominantní člen velké a poměrně blízké Kupy galaxií v Perseu. Tato aktivní galaxie vypadá na viditelných vlnových délkách velmi divoce, ale je i velkým zdrojem rentgenového a radiového záření. Jak do ní padají celé galaxie, tak NGC 1275 nabírá hmotu...
NGC 6240 nabízí vzácný pohled na kosmickou katastrofu v její závěrečné křeči. K této titánské srážce galaxie s galaxií dochází zhruba 400 miliónů světelných let daleko v souhvězdí Hadonoše (Ophiuchus). Tyto spojující se galaxie, které jsou jedním z nejjasnějších zdrojů na infračervené...
Aktivní galaxie NGC 1275 je centrální dominantní člen velké a poměrně blízké Kupy galaxií v Perseu. NGC 1275 je ohromný zdroj rentgenového záření a rádiové emise, zvětšuje svoji hmotnost, jelikož do ní padají celé galaxie a nakonec krmí superhmotnou nčernou díru v jádru této galaxie. Tento...
Vítejte ve světe astronomie různých vlnových délek! Řazeny zhora dolů, ukazují tyto snímky největší skupinu slunečních skvrn pozorovatelnou za posledních dekádu ve viditelném, extrémním ultrafialovém a rentgenovém světle. Všechny byly pořízeny 29. března, v době, kdy tato slavná...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč 12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
