Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  19. duben 2001

Astronomický snímek dne (APOD) - 19. duben 2001

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Hromada slunečních skvrn

Uznání: SOHO - MDI / EIT Consortiums, Yohkoh / SXT Project

Vítejte ve světe astronomie různých vlnových délek! Řazeny zhora dolů, ukazují tyto snímky největší skupinu slunečních skvrn pozorovatelnou za posledních dekádu ve viditelném, extrémním ultrafialovém a rentgenovém světle. Všechny byly pořízeny 29. března, v době, kdy tato slavná sluneční aktivní oblast, v katalogu označená jako AR 9393, dosáhla maximálních rozměrů -- více než 10 krát velikost planety Země. Snímky ukazují, jak se mění "vzhled" aktivní oblasti, když je zobrazena v různých oblastech elektromagnetického záření (světla) směrem ke kratším vlnovým délkám. Na snímku ve viditelném oboru vystupují tmavé ostrovy slunečních skvrn proti jasnějšímu povrchu Slunce, ale situace se zdá být obrácená na extrémně ultrafialovém snímku s jasnou aktivní oblastí viditelnou na tmavém pozadí. Konečně snímek v rentgenovém oboru spektra odhaluje velkolepé smyčky zářícího plazmatu klenoucí se nad skupinou slunečních skvrn. Proč snímky stejné části Slunce vypadají tak odlišně? Jelikož jsou pořízeny na různých vlnových délkách, každý snímek ve skutečnosti zaznamenává jinou vrstvu sluneční atmosféry. Shora dolů, výška každé vrstvy (společně s teplotou) vzrůstá; začínáme na viditelném povrchu Slunce neboli fotosféře (kolem 5 tisíc kelvinů), následuje chromosféra / přechodová oblast (desítky až stovky tisíc kelvinů), a nakonec sluneční korona (milióny kelvinů).

Štítky: Aktivní oblast, Sluneční skvrna, Multiwavelength, Ar9393


31. vesmírný týden 2025

31. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 7. do 3. 8. 2025. Měsíc dorůstající do první čtvrti je nízko na večerní obloze. Mars již večer prakticky zmizel z dohledu. Zbývá tedy pohled na planety ráno, kde je nejvýše Saturn a níže Venuše a Jupiter. Aktivita Slunce je nízká. Místy, zatím na tmavé obloze, můžeme především nad ránem spatřit nějaké první Perseidy. Falcon 9 startující s družicemi TRACERS zažil odklad kvůli výpadku proudu a poté vytvořil na obloze světelný sloup. Padáky mise ExoMars otestovány. Před 30 lety letěla družice Magion 4 a před 415 lety nakreslil Galileo cosi kolem Saturnu, šlo o první záznam prstenců.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hmlovina Rozeta (detailný záber v palete farieb SHO)

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Jupiter s Venuší na ranní obloze

Další informace »