Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  19. duben 2001

Astronomický snímek dne (APOD) - 19. duben 2001

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Hromada slunečních skvrn

Uznání: SOHO - MDI / EIT Consortiums, Yohkoh / SXT Project

Vítejte ve světe astronomie různých vlnových délek! Řazeny zhora dolů, ukazují tyto snímky největší skupinu slunečních skvrn pozorovatelnou za posledních dekádu ve viditelném, extrémním ultrafialovém a rentgenovém světle. Všechny byly pořízeny 29. března, v době, kdy tato slavná sluneční aktivní oblast, v katalogu označená jako AR 9393, dosáhla maximálních rozměrů -- více než 10 krát velikost planety Země. Snímky ukazují, jak se mění "vzhled" aktivní oblasti, když je zobrazena v různých oblastech elektromagnetického záření (světla) směrem ke kratším vlnovým délkám. Na snímku ve viditelném oboru vystupují tmavé ostrovy slunečních skvrn proti jasnějšímu povrchu Slunce, ale situace se zdá být obrácená na extrémně ultrafialovém snímku s jasnou aktivní oblastí viditelnou na tmavém pozadí. Konečně snímek v rentgenovém oboru spektra odhaluje velkolepé smyčky zářícího plazmatu klenoucí se nad skupinou slunečních skvrn. Proč snímky stejné části Slunce vypadají tak odlišně? Jelikož jsou pořízeny na různých vlnových délkách, každý snímek ve skutečnosti zaznamenává jinou vrstvu sluneční atmosféry. Shora dolů, výška každé vrstvy (společně s teplotou) vzrůstá; začínáme na viditelném povrchu Slunce neboli fotosféře (kolem 5 tisíc kelvinů), následuje chromosféra / přechodová oblast (desítky až stovky tisíc kelvinů), a nakonec sluneční korona (milióny kelvinů).

Štítky: Aktivní oblast, Sluneční skvrna, Multiwavelength, Ar9393


34. vesmírný týden 2025

34. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 8. do 24. 8. 2025. Měsíc po poslední čtvrti se na ranní obloze potká s Venuší a Jupiterem. Na ranní obloze už budou všechny planety kromě Marsu (tedy uvidíme i Merkur). Aktivita Slunce je nízká. Evropská raketa Ariane 6 má za sebou druhou komerční misi, když vynesla evropskou meteorologickou družici Metop-SGA1. První misi pro americké bezpečnostní síly má za sebou raketa Vulcan. Vrcholí přípravy letu IFT-10 Super Heavy Starship. Před 50 lety se k Marsu vydala úspěšná dvojice sond Viking 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa C/2025 K1 (ATLAS)

Kométa C/2025 K1 (ATLAS) je neperiodická (pravdepodobne dynamicky nová) kométa, ktorú 24. mája 2025 objavil prehľad ATLAS v Rio Hurtado (Čile). Perihélium dosiahne 8. októbra 2025 vo vzdialenosti ~0,334 AU; letí po výrazne sklonenej retrográdnej dráhe (i ≈ 148°, e ≈ 1.0003), teda takmer parabolickej – perihélium leží vnútri Merkúrovej dráhy. Najbližšie k Zemi bude približne 25. novembra 2025 (~0,40 AU); predpovede hovorili o jasnosti okolo 7.–8. mag, no s nízkou elongáciou pri Slnku. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 20x60sec. na každý LRGB kanál, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 19.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »