Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  31. březen 2026

Astronomický snímek dne (APOD) - 31. březen 2026

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Největší měsíc Uranu: Titania

Uznání: NASA, Voyager 2; Processing & License: zelario12

Těžce zkoušený terén Titánie tvoří směs kaňonů, útesů a kráterů. Snímek pořídila meziplanetární kosmická sonda agentury NASA Voyager 2, která kolem největšího měsíce Uranu proletěla v roce 1986. To, že se rýhy na Titánii podobají těm na jiném měsíci Uranu, Arielovi, naznačuje, že Titánia prošla v dávné minulosti nějakou bouřlivou povrchovou událostí, která možná souvisela se zmrznutím a rozpínáním vody. Přestože je Titánia největším Uranovým měsícem, má jen asi poloviční poloměr než Triton, největší měsíc sesterské planety Uranu Neptunu, který je sám o něco menší než pozemský měsíc. Titania, kterou v roce 1787 objevil William Herschel, je v podstatě velká špinavá ledová koule, která se skládá asi z poloviny z vodního ledu a z poloviny z hornin. V poslední době se objevují spekulace, že radioaktivní ohřev rozpouští část podzemního ledu do oceánů.

Seznam odkazů v popisu

  1. Flickr.com: zelario12: Titania VGR2_C2684315 - two clear frames stacked and sharpened.
  2. NASA: Voyager 2 - First to visit all four giant planets
  3. NASA: National Aeronautics and Space Administration
  4. APOD: 2000-09-30 Brázdy na Titanii
  5. APOD: 1996-03-03 Uranus' Moon Ariel: Valley World
  6. Harvard.edu: Heat Fluxes in the Messina Chasmata Region of the Uranian Moon Titania
  7. APOD: 2014-08-26 Průlet kolem Neptunova měsíce Triton
  8. APOD: 2021-07-25 Srpek Neptunu a Tritonu
  9. Imgur.com: Foto: Little kitten meets big dog :-)
  10. APOD: 2025-10-04 Rotující Měsíc
  11. NASA: Titania
  12. Wikipedia: William_Herschel
  13. NASA: New Study of Uranus’ Large Moons Shows 4 May Hold Water
  14. Wikipedia: Decay_heat

Štítky: Uran, Titania, Povrch


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »