Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  13. srpen 2026

Astronomický snímek dne (APOD) - 13. srpen 2026

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Úplné zatmění Slunce nad Španělskem

Uznání a copyright: Ruiyu Zhang
Text: Keighley Rockcliffe (NASA GSFC, UMBC CSST, CRESST II)

Měsíc 12. srpna 2026 zcela zakryl Slunce a vrhl svůj stín na Sibiř, Grónsko, Island, Španělsko a Portugalsko. Na dnešním snímku jsou dvě úplná zatmění Slunce ve španělské Zaragoze, jedno nad katedrálou-bazilikou Panny Marie na Sloupu a druhé odrážející se v řece Ebro. Na několik okamžiků bylo ve Španělsku k vidění první významné úplné sluneční zatmění od roku 1905. Ti, kteří zažili úplnou fázi, mohli pocítit ochlazení vzduchu, utichnutí ptáků, zmatené cvrlikání hmyzu a sdílený úžas mnoha lidí. Pro koronu nastal čas zazářit, jelikož jasný sluneční disk zakryl Měsíc. Kromě jiných důvodů, studium zatmění pomáhá vědcům pochopit, proč je koróna o miliony stupňů teplejší než povrch Slunce. Nadšení občané mohou k takovému studiu přispět tím, že zaznamenají reakce volně žijících živočichů, pořídí snímky koróny a budou sledovat teplotu vzduchu a oblačnost.

Další úchvatné snímky: Zatmění Slunce 12. srpna 2026

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Why Do Eclipses Happen?
  2. NASA: In the Moon's Shadow
  3. Instagram.com: duskpiper: On 2026 August 12, the Moon completely covered the setting Sun over Zaragoza, Spain.
  4. APOD: 2025-06-12 Zatmění Slunce
  5. Youtu.be: Zaragoza, Spain ???????? 4K UHD | Drone Footage
  6. NASA: What Is the Sun's Corona?
  7. NASA: NASA Eclipse Science
  8. NASA: Eclipses & Citizen Science

Štítky: Slunce, Měsíc, Zatmění


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »