Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  14. srpen 2026

Astronomický snímek dne (APOD) - 14. srpen 2026

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Úplné zatmění Slunce z Grónska

Uznání a copyright: Aditya Madhavan

12. srpna se naší krásné planety dotkl stín Měsíce. Začal v Severním ledovém oceánu a táhl se po úzké dráze, která vedla temný měsíční stín přes části Grónska, Islandu, Atlantiku, Portugalska a severního Španělska. Pozemšťané v úzkém stínu Měsíce mohli za jasné oblohy na okamžik vidět úplné zatmění Slunce. Tento těžce vydřený snímek byl pořízen v 17:33:26 UTC až po úniku nepříznivému počasí a přistání u fjordu Rype na východním pobřeží Grónska (71,07055 N, 27,71252 W). To je poblíž počátečního úseku vyjasňující se oblohy podél dráhy úplného zatmění, takže se pravděpodobně jedná o jeden z prvních nerušených pohledů na zcela zatměné Slunce. Díky mezeře v oblačnosti zachycuje tento úchvatný snímek také jeden z prchavých diamantových prstenů a nádhernou sluneční korónu, které se objevily těsně před začátkem úplného zatmění.

Další úchvatné snímky zatmění: Zatmění Slunce 12. srpna 2026

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: August 12, 2026 - Total Solar Eclipse
  2. APOD: 2026-08-13 Úplné zatmění Slunce nad Španělskem
  3. Artic.edu: A Sunday on La Grande Jatte — 1884
  4. NASA: Stops Along the Path of Totality
  5. NASA: Why Do Eclipses Happen?
  6. APOD: 2024-04-20 Diamanty na obloze
  7. APOD: 2025-06-12 Zatmění Slunce

Štítky: Total solar eclipse, Tse


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »