Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  31. srpen 2026

Astronomický snímek dne (APOD) - 31. srpen 2026

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Start Roman Space Telescope

Uznání videa: : NASA

Do vesmíru byl vypuštěn nový dalekohled pro výzkum vesmíru. Nancy Grace Roman Space Telescope (RST) má hlavní zrcadlo stejné velikosti jako Hubblův kosmický dalekohled (HST), ale při každém snímku pokrývá 100krát větší část oblohy. To je možné proto, že ve srovnání s HST je hlavní zrcadlo RST více zakřivené, jeho sekundární zrcadlo je blíže a jeho hlavní kamera je větší. Výsledkem je, že RST dokáže prozkoumat větší část oblohy rychleji, což mimo jiné pravděpodobně umožní objevovat mnohem více supernov, které nám poskytnou více informací o rychlosti rozpínání a složení našeho vesmíru, a mnoho dalších planet, obíhajících kolem jiných hvězd, které nám poskytnou více informací o možnostech života jinde ve vesmíru. RST bude obíhat kolem Slunce, nikoli kolem Země, podobně jako Kosmický dalekohled Jamese Webba. Video ukazuje, jak byl včera Kosmický dalekohled Romanové z Kennedyho kosmického střediska na Floridě, USA na palubě rakety SpaceX Falcon Heavy vypuštěn.

Seznam odkazů v popisu

  1. APOD: 2002-11-24 Volně letící Hubble
  2. NASA: Who is Nancy Grace Roman?
  3. NASA: Nancy Grace Roman Space Telescope
  4. NASA: About Hubble
  5. SkyAtNightMagazine.com: What is a fast telescope?
  6. NASA: Wide Field Instrument
  7. NASA: Roman Science
  8. NASA: Type Ia Supernovae
  9. APOD: 2024-10-20 Temná hmota v simulovaném vesmíru
  10. APOD: 2023-12-31 Illustris: Simulace vesmíru
  11. APOD: 2022-08-14 4000 Exoplanet
  12. NASA: Are We Alone?
  13. ESA.int: L2, the second Lagrangian Point
  14. NASA: James Webb Space Telescope
  15. Youtu.be: Nancy Grace Roman Space Telescope Launch
  16. NASA: Kennedy Space Center
  17. Wikimedia: File:Map of Florida Regions with Cities.svg
  18. Iiasa.ac.at: The World Factbook - United States
  19. SpaceX.com: SpaceX

Štítky: Launch, RST, Falcon 9 heavy


39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »