Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  20. říjen 2024

Astronomický snímek dne (APOD) - 20. říjen 2024

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Temná hmota v simulovaném vesmíru

Uznání a copyright ilustrace: Tom Abel & Ralf Kaehler (KIPAC, SLAC), AMNH

Strašilo v našem vesmíru? Podle této mapy temné hmoty to tak může vypadat. Gravitace neviditelné temné hmoty je hlavním vysvětlením toho, proč galaxie rotují tak rychle, proč galaxie obíhají kolem kup tak rychle, proč gravitační čočky tak silně vychylují světlo, a proč je viditelná hmota rozložena tak, jak je v lokálním vesmíru i v kosmickém záření mikrovlného pozadí. Obraz zobrazující temný vesmír z Haydenova planetária Amerického muzea přírodní historie ukazuje jeden příklad, jak všudypřítomná temná hmota může strašit v našem vesmíru. Obraz pochází z podrobné počítačové simulace a po celém vesmíru jsou složitá vlákna temné hmoty, zde zobrazená černou barvou, roztažená jako pavoučí sítě, zatímco poměrně vzácné shluky známé baryonové hmoty mají oranžové zbarvení. Tyto simulace se dobře statisticky shodují s astronomickými pozorováními. Co se možná ukazuje ještě děsivějším, je, že tmavá hmota, ačkoli i tak dosti podivná a v neznámé podobě, se již nepovažuje za nejpodivnější zdroj gravitace ve vesmíru. Tato čest nyní připadá temné energii, jednotnějšímu zdroji odpudivé gravitace, který nyní zřejmě dominuje rozpínání celého vesmíru.

Prozkoumejte svůj vesmír: Generátor náhodných APODů.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: What Is Dark Matter?
  2. Harvard.edu: Chandra: Dark Matter
  3. Arizona.edu: Dark Matter: another basic part of galaxies!!
  4. Medium.com: Galaxy clusters prove dark matter’s existence
  5. LSST.org: Gravitational lensing
  6. APOD: 2014-05-12 Simulace Vesmíru od Illustrisu
  7. Berkeley.edu: MODELS OF STRUCTURE FORMATION
  8. Uchicago.edu: Dark Matter Density
  9. APOD: 2013-03-25 Planck zmapoval mikrovlnné pozadí
  10. AMNH.org: Hayden planetarium
  11. AMNH.org: American Museum of Natural History
  12. YouTube.com: Dark Matter
  13. APOD: 2011-10-03 Video temné hmoty ze simulace Bolshoi
  14. BadSpiderBites.com: Giant Spider Webs
  15. Wikipedia: Baryon
  16. Stanford.edu: RALF KÄHLER - VISUALIZATIONS: DARK MATTER & LARGE SCALE STRUCTURES
  17. Wikipedia: Dark_matter
  18. Home.cern: Dark matter
  19. Harvard.edu: Adventures in Friedmann cosmology: A detailed expansion of the cosmological Friedmann equations
  20. NASA: Dark Matter & Dark Energy
  21. PreposterousUniverse.com: Why Does Dark Energy Make the Universe Accelerate?

Štítky: Temní hmota, Kosmologie, Dark energy


39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »