Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  12. květen 2014

Astronomický snímek dne (APOD) - 12. květen 2014

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Simulace Vesmíru od Illustrisu

Uznání videa: Illustris Collaboration, NASA, PRACE, XSEDE, MIT, Harvard CfA;
Music: The Poisoned Princess (Media Right Productions)

Jak jsme se sem dostali? Posaďte se, klikněte play a dívejte se. Doposud největší a nejdůmyslnější nově vytvořená počítačová simulace vývoje Vesmíru poskytuje nový pohled na to, jak vznikaly galaxie a také poskytuje novou perspektivu na místo lidstva ve Vesmíru. Projekt Illustris je doposud největším projektem svého druhu a při sledování 12 miliard elementů rozlišení, tedy krychlí o hraně 35 miliónů světelných let, tak jak se vyvinuly během více než 13 miliard let, spotřeboval 20 miliónů CPU hodin. Jde o první simulaci, která sleduje hmotu do vzniku široké škály různých typů galaxií. Jak se virtuální vesmír vyvíjí, tak určitá hmota, která se rozpíná spolu s vesmírem, brzy gravitačně kondenzuje za vzniku filamentů, galaxií a kup galaxií. Video nahoře zaujímá perspektivu virtuální kamery, která krouží kolem části měnícího se vesmíru a nejprve ukazuje vývoj temné hmoty, pak vodíku označeného teplotou (0:45), pak těžkých prvků jako je hélium a uhlík (1:30) a poté zpátky temnou hmotu (2:07). Vlevo dole je čas od velkého třesku, zatímco vpravo dole je druh hmoty, která se zobrazuje. Výbuchy (0:50) představují vyvrhování bublin horkého plynu superhmotnými černými děrami ve středech galaxií. Mezi vesmírem Illustrisu a skutečným Vesmírem existují rozdíly, které se nyní studují, včetně toho, proč při simulaci vzniká nadbytek starých hvězd.

Štítky: Vesmír, Simulace, Galaxy formation, Video


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »