Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  17. červenec 2012

Astronomický snímek dne (APOD) - 17. červenec 2012

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Simulace: Vznik galaktického disku

Uznání: Fabio Governato et al. (U. Washington), N-Body Shop, NASA Advanced Supercomputing

Jak opravdu galaxie jako je Mléčná dráha vznikají? Jelikož se náš vesmír pohybuje příliš pomalu, než aby se dal snadno sledovat, tak vznikají rychle se pohybující počítačové simulace. Na videu nahoře zelená barva vyznačuje (většinou) vodík, zatímco dole vpravo je vidět čas v miliardách let od velkého třesku. Všudepřítomná temná hmota je sice přítomná, ale není vidět. Na začátku simulace plyn v okolí padá dovnitř a akumuluje se v oblastech s poměrně vysokou gravitací. Brzy začínají vznikat četné proto-galaxie, rotují a začínají se slučovat. Po asi 4 miliardách let vzniká dobře definované centrum, které dominuje oblasti o rozměru asi 100 000 světelných let a začíná vypadat jako moderní galaktický disk. Za několik dalších miliard let ovšem tato časná galaxie koliduje s jinou, přičemž všechny proudy plynu z takových srážek prší dolů za tohoto podivného a fascinujícího kosmického tance. Když simulace dosahuje poloviny věku vesmíru, tak se vyvíjí jediný velký disk. V současnosti velké mraky plynu, některé z nich reprezentují malé satelitní galaxie, padají dovnitř, jsou absorbovány rotující galaxií, a video tak končí. Pro naši Galaxi Mléčnou dráhu ovšem velké srážky možná neskončily, nedávné důkazy naznačují, že se náš velký spirální disk v několika příštích miliardách let srazí a splyne s o něco větším spirálním diskem galaxie v Andromedě.

Štítky: Mléčná dráha, Spirální galaxie, Galaxy formation, Video


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »