Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  14. říjen 2001

Astronomický snímek dne (APOD) - 14. říjen 2001

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Galileo představuje dalekohled

Uznání: Original portrait by Justus Sustermans painted in 1636.

Galileo Galilei učinil z dobrého vynálezu vynález velký. Když se ve věku 40 let doslechl o tom, že holandský optik vynalezl sklo, které činí vzdálené objekty většími, tak si Galileo postavil svůj vlastní dalekohled a namířil jej na oblohu. Galileo rychle objevil, že náš Měsíc má krátery, že Jupiter má své vlastní měsíce, že Slunce má skvrny a že Venuše má fáze jako náš Měsíc. Galileo, který žil od roku 1564 do roku 1642, učinil ještě daleko více objevů. Galileo tvrdil, že jeho pozorování dávají smysl jenom tehdy, když všechny planety obíhají kolem Slunce, názor zastávaný Aristarchem a Koperníkem, a nikoliv kolem Země, jak se tehdy všeobecně věřilo. Mocná Inkvizice Galilea přinutila veřejně odvolat jeho závěr, ale my dnes víme, že měl pravdu.

Štítky: Sluneční soustava, Dalekohled, Galileo Galilei


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »