Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  14. červenec 2016

Astronomický snímek dne (APOD) - 14. červenec 2016

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

NGC 1309: Spirální galaxie a přátelé

Uznání: Hubble Legacy Archive, ESA, NASA; Processing - Jeff Signorelli

Na březích souhvězdí řeky Eridanus se asi 100 miliónů světelných let daleko nachází nádherná spirální galaxie NGC 1309. NGC 1309 měří asi 30 000 světelných let, což je pouhá třetina naší mnohem větší Galaxie Mléčná dráha. Kolem starší žluté populace hvězd v jádru NGC 1309 se vinou spirální ramena, která protkávají modré mladé hvězdokupy a prachové pásy. Toto není jen další pěkná spirální galaxie, která je vidět zepředu, jelikož nedávná pozorování supernov a proměnných hvězd cefeid v ní přispěla ke kalibraci rozpínání Vesmíru. Až se nabažíte krásných tvarů této spirální galaxie, tak si prohlédněte řadu ještě vzdálenějších galaxií v pozadí, které jsou vidět na tomto ostrém, zpracovaném pohledu z Hubblova kosmického dalekohledu.

Štítky: Ngc 1309, Spirální galaxie, Cepheids


36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M27 Dumbel

Činka (také Messier 27, M27 nebo NGC 6853) je známá jasná planetární mlhovina v souhvězdí Lištičky. Objevil ji Charles Messier 12. června 1764 jako vůbec první z tohoto druhu vesmírných objektů. Jméno jí dal John Herschel ve svém popisu. Mlhovina Činka se dá velmi snadno nalézt přibližně 3° severně od hvězdy Gama Sagittae (γ Sge) s magnitudou 3,5 v sousedním souhvězdí Šípu. Je snadno viditelná i triedrem 10x50 a pod průzračně tmavou oblohou i menším triedrem 8x30. Dalekohled o průměru 114 mm pomůže ukázat její základní tvar, který vzdáleně připomíná přesýpací hodiny, protože mlhovina obsahuje dvě velké jasné oblasti. Ještě větší dalekohledy, případně vybavené vhodným astronomickým filtrem, umožňují pozorovat mnoho podrobností a odstínů. Ústřední hvězda má magnitudu 13,6 a její viditelnost se často používá jako zkouška průzračnosti hvězdné oblohy, pokud se použije dalekohled o průměru 200 mm.

Další informace »