Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  17. srpen 2018

Astronomický snímek dne (APOD) - 17. srpen 2018

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Perseida a trvající stopa

Uznání a copyright: Petr Horálek

Tato brilantní Perseida se zablýskla před místní půlnocí 12. srpna nad parkem tmavé oblohy Poloniny na Slovensku na planetě Zemi. Její počáteční barva při průletu vedle letní Mléčné dráhy je nejspíš daná vysokou rychlostí charakteristickou pro tento roj. Perseidy se pohybují rychlostí kolem 60 kilometrů za sekundu a při průchodu řídkou atmosférou ve velkých výškách mohou excitovat atomy kyslíku a vytvářet zelenou emisi. Pro jasné meteory jako byla tato Perseida je také charakteristické, že za sebou v horní atmosféře zanechávají vanoucí trvanlivou stopu. Její vývoj sledují vložené snímky exponované s odstupem jedné minuty a jsou zde vidět v měřítku původního snímku. Ve srovnání s krátkým zablýsknutím meteoru je tato věnčitá stopa opravdu trvanlivá. I hodinu poté bylo možné na obloze sledovat slabé zbytky stopy rozváté na více než 80 stupňů.
Poznámka překladatele: Čas průletu bolidu v 21:55:08 UT stanovil dr. Pavel Spurný z Astronomického ústavu AV ČR. Původně byl publikován snímek s časem o 9 sekund dříve, který byl určen na základě 30 s dlouhých expozic a svědectví pozorovatelů u observatoře v Kolonici. Stojí též za pozornost, že po pravé straně meteoru ve směru letu je vidět galaxie M31 v Andromedě. K záblesku došlo nad horní stranou Pegasova čtverce. Věnčitá stopa se na posledním vloženém snímku pohybuje vedle hvězdy Scheat v Pegasu. Stopa byla podle autora viditelná 1 hodinu 5 minut. Nízko nad obzorem mezi oblačností jasně září planeta Mars.

Štítky: Meteorický roj, Perseida, Persistent train


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »