Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  16. květen 2019

Astronomický snímek dne (APOD) - 16. květen 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Tmavá obloha: Zapněte noc

Uznání a copyright: Jeff Dai (TWAN)

Už jste někdy zažili opravdu tmavou noční oblohu? Jednou z úžasných a běžných věcí je svítící pás naší Galaxie Mléčné dráhy, který se táhne od obzoru k obzoru. Pokud ovšem žijete ve velkém městě, nebo v jeho blízkosti, tak to možná neznáte, protože se světla města odrážejí od zemské atmosféry a dovolují vám uvidět pouze Měsíc a několik hvězd. Dnes je Mezinárodní den světla UNESCO a Mezinárodní astronomická unie žádá lidi, aby si zapnuli noc lepším pochopením a v budoucnu omezením světelného znečištění. Můžete si to sami vyzkoušet a jít na hlavní stránku APODu NASA a položit kurzor na snímek, jak vypadal předtím. Snímek poté je panoráma ze čtyř expozic stejnou kamerou ze stejného místa a ukazuje, co se nedávno stalo v Číně, když se lidé v okresu Kaihua rozhodli hodně světel vypnout. Na snímku před jsou vidět hvězdy Sírius (vlevo od středu) a Betelgeuse, zatímco na snímku poté jsou v oblouku Mléčné dráhy vidět tisíce hvězd. Lidstvo žilo celá tisíciletí pod tmavou noční oblohou a spojení s oblohou je důležité pro přírodní a kulturní dědictví.

Seznam odkazů v popisu

  1. APOD: 2007-05-08 Tmavá obloha nad Údolím smrti
  2. APOD: 2016-06-30 Nový atlas světa jasnosti umělého osvětlení oblohy
  3. NASA: Upper Atmosphere
  4. PetaPixel.com: How Light Pollution Changes Our View of the Orion Constellation
  5. LightDay.org: International Day of Light: May 16
  6. UNESCO.org: UNESCO
  7. IAU.org: About the IAU
  8. Mailchi.mp: TURN ON THE NIGHT, a stem approach to exploring how human created light impacts the environment
  9. Wikipedia: Light_pollution#Effect_on_astronomy
  10. APOD: Astronomy Picture of the Day
  11. APOD: Before
  12. APOD: After
  13. TWANight.org: First TWAN Exhibit in China
  14. Wikipedia: China
  15. Wikipedia: Kaihua_County
  16. APOD: Before
  17. APOD: After
  18. IAU-100.org: Dark Skies for All
  19. GlobeAtNight.org: Join us for the May, 2019 campaign!

Štítky: Temná obloha, Den světla, Light pollution


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »