Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  26. květen 2019

Astronomický snímek dne (APOD) - 26. květen 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Sluneční protuberance z SDO

Uznání a copyright: NASA/Goddard/SDO AIA Team

Jeden z nejúžasnějších pohledů na Slunce je pohled na eruptivní protuberanci. Sluneční družicová observatoř NASA Solar Dynamic Observatory v roce 2011 zobrazila velkou protuberanci při erupci z povrchu. Tato dramatická exploze byla zachycena v ultrafialovém světle na časosběrném videu, které pokrývá 90 minut, s novým políčkem každých 24 sekund. Rozměr protuberance je obrovský, do proudící záclony horkého plynu by se snadno vešla celá Země. Sluneční protuberance je usměrňována a někdy držena nad slunečním povrchem magnetickým polem Slunce. Klidná protuberance obvykle trvá asi měsíc, ale může z ní dojít k výronu koronární hmoty CME (Coronal Mass Ejection), kdy vyvrhne do Sluneční soustavy žhavý plyn. Energetický mechanismus, kterým sluneční protuberance vznikají, je stále předmětem výzkumu. Poté, co naše Slunce projde současným slunečním minimem, se očekává, že se sluneční aktivita, jako jsou třeba eruptivní protuberance, se stane v příštích letech obvyklejší.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Solar Dynamic Observatory
  2. APOD: 2003-02-23 Propletená sluneční eruptivní protuberance
  3. Youtube.com: Monster Prominence
  4. NASA: Monster Prominence
  5. NASA: SDO First Light Anniversary Video Contest
  6. APOD: 2001-12-03 Soupeřící polární záře
  7. NASA: Image: Earth lights dmsp
  8. Montana.edu: Solar Filaments and Prominences
  9. NASA: The Key to Understanding the Sun
  10. NASA: Coronal Mass Ejections
  11. APOD: 2001-09-24 Vyšlehnutí sluneční protuberance
  12. NASA: Our Solar System
  13. APOD: 2003-07-07 Na hraně Slunce
  14. Harvard.edu: Formation and eruption of solar prominences
  15. Wikipedia: Solar_minimum
  16. APOD: 2007-12-03 Úplný sluneční cyklus ze SOHO
  17. APOD: 2010-05-10 Velká eruptivní protuberance z SDO

Štítky: Slunce, Sdo, Protuberance


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »