< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  02. červenec 2019

Astronomický snímek dne (APOD) - 02. červenec 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku
předchozínásledující

NGC 1566: Spirální galaxie Španělská tanečnice

Uznání: NASA, ESA, Hubble; Processing & Copyright: Leo Shatz

Pokud není dokonalá, tak je tato spirální galaxie přinejmenší jedna z nejvíce fotogenických. Vesmírný ostrov s miliardami hvězd vzdálený asi 40 miliónů světelných let v souhvězdí Mečouna (Dorado) s označením NGC 1566 ukazuje nádherný pohled zepředu. NGC 1566 je klasifikovaná jako velká spirální galaxie a vykazuje dvě výrazné ramena posetá jasnými modrými hvězdokupami a tmavými pásy kosmického prachu. Hubblův kosmický dalekohled pořídil četné snímky NGC 1566 ke studiu vzniku hvězd, supernov, a neobvykle aktivníého centra. Některé z těchto snímků volně uložených v online archívu Hubble Legacy Archive byly staženy, kombinovány a digitálně zpracovány zručnými amatéry a výsledkem je tento obraz. Planoucí centrum NGC 1566 ji činí jednou z nejbližších a nejjasnějších Seyfertových galaxií, a nejspíše obsahuje centrální superhmotnou černou díru, která dělá z okolních hvězd a plynu změť.

Dnes: V částech Jižní Ameriky je vidět úplné zatmění Slunce.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Spiral_galaxy
  2. CalTech.edu: THE ISLAND UNIVERSE THEORY
  3. Wikipedia: Dorado
  4. Wikipedia: NGC_1566
  5. APOD: 2001-04-27 Galaktická galerie návštěvníků
  6. CWRU.edu: Spiral Structure
  7. APOD: 1999-04-02 2.duben 1999 - Hvězdy z NGC 206
  8. APOD: 2015-11-19 Centaurus A
  9. HubbleSite.org: HUBBLE SPACE TELESCOPE
  10. SpaceTelescope.org: Grand swirls
  11. NASA: Stars
  12. Youtube.com: Supernova Simulation
  13. STScI.edu: Welcome to the Hubble Legacy Archive
  14. Harvard.edu: X-ray spectra reveal the reawakening of the repeat changing-look AGN NGC 1566
  15. Wikipedia: Seyfert_galaxy
  16. APOD: 2018-12-03 Spirála superhmotných černých děr
  17. APOD: 2019-04-27 Galaxie, výtrysk a černá díra

Autoři a správci: Robert Nemiroff (MTU) & Jerry Bonnell (UMCP); český překlad Josef Chlachula
NASA Official: Phillip Newman Specific rights apply. NASA Web Privacy Policy and Important Notices
A service of: ASD at NASA / GSFC & Michigan Tech. U.


Odkaz na originální APOD

Náhodný APOD
Štítky: Spirální galaxie, NGC 1566, Spiral arms

39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »